Sobota 8. února 2025, svátek má Milada
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ŽIVOT NOVINÁŘE 5: Rozkazem k vědě a kosmonautice

diskuse (6)

"To je ten, co byl na startu Američanů na Měsíc," říkali soudruzi.

Na jaře 1959 jsme dostávali na fakultě umístěnky – to byly příkazy, kam máme po absolvování nastoupit. Po dohodě se šéfredaktorem Mladé fronty Ivo Kalvínským jsem umístěnku odmítl – slíbil, že mě zaměstná jako redaktora a formality vyřídí.

Netušil jsem, že přijetí do redakce Mladé fronty byl složitý proces. To jsem zjistil, až když nám koncem roku 1989 – po kolapsu komunistického režimu – rozdali naše kádrové spisy. Tam jsem ke svému údivu našel hodnocení mé maličkosti od svých spolužáků z jedenáctiletky a vysoké školy.

Tajemnice redakce Libuše Skálová zajela kvůli mně do Janovic a Klatov. Rozhodující byl posudek národního výboru: "Rodiče jmenovaného nejsou zapojeni do veřejného života mimo matky, která je sice členkou výboru žen při MNV, ale v této práci se nijak neprojevuje. Otec jmenovaného vlastnil obchod asi do roku 1949. Po jeho předání družstevnímu sektoru tam zůstal jako vedoucí prodejny. V této funkci plní své povinnosti dobře. Jmenovaný sám (Karel mladší) pracoval určitou dobu (1953) vcelku s úspěchem jako funkcionář ČSM."

Tajemník MNV Kobza Skálové řekl, že moji rodiče "patřili k lepším rodinám v Janovicích". Nyní jim nelze nic vytýkat, protože "pokud jsou v obci nějaké akce, zúčastňují se jich, veřejně však nijak činní nejsou".

Do redakce Mladé fronty jsem nastoupil 1. července 1959.

Ve skrytu duše jsem doufal, že skončím v oddělení kultury. Dopadlo to jinak. Šéfredaktor Ivo Kalvínský mi řekl, že jediné volné místo je v oddělení propagandy, kde bych měl psát o vědě. A to byla věc, o kterou jsem se dosud vůbec nezajímal.

Dostal jsem na starost tiskovou stranu o vědě, která vycházela každou neděli. Místo kolegyně, která odcházela na mateřskou dovolenou. Začínal jsem psát o něčem, o čem jsem neměl ani ponětí.

Stránka o vědě byla v pražských novinách výjimkou. Jak jsem se později dopídil, vznikla v zimě 1957–1958 jako potřeba vysvětlovat podrobnosti o prvních sovětských umělých družicích Země. Myslím, že kdyby první družice odstartovala z amerického kosmodromu, mluvilo by se o "imperialistickém dobývání vesmíru" a nepřikládala se tomu žádná pozornost. Start Sputniku 1 tedy neprobudil jenom Američany z letargie a přinutil je, aby věnovali kosmonautice, vědě a vzdělávání zvýšenou pozornost, ale podnítil zrod popularizace vědy u nás a nejspíš i v Sovětském svazu. Tenhle obrovský vědecký a technický úspěch začal sovětský vůdce Nikita Chruščov prodávat jako výdobytek socialismu. Přinesl užitek několika generacím českých vědců, protože věda najednou politicky povyrostla, a i já jsem se na téhle vlně svezl.

Ovšem hlavní těžiště šíření komunistické ideologie a lží se odehrávalo jinde – na stránkách domácího a zahraničního zpravodajství, často ve sportu. Vědu ze stranických byrokratů málokdo četl, považovali ji za něco vedlejšího – stejně jako v životě.

Asi za dva měsíce si mě zavolal šéfredaktor znovu: "Kosmonautika začíná mít stále větší význam. Měl by ses jí věnovat do hloubky – podobně jako Standa Bártl polárním krajům." Přikývl jsem, co jsem taky mohl dělat. Na podzim jsem měl jít na dva roky na vojnu a doufal jsem, že až se vrátím, situace se změní.

V říjnu přišla zpráva, že Jaroslav Heyrovský dostane Nobelovu cenu za vynález polarografie. První Čech! Chystala se velká sláva.

Na tiskovém oddělení ČSAV na Národní třídě, kde vládli Miroslav Smetana a dr. Ladislav Khás, redaktor předválečných Lidových novin, manžel legendární automobilové závodnice Elišky Junkové, bylo rušno. Mirek rychle vyrobil základní informace jak o Nobelově ceně, tak o Heyrovském. A potom tam přitáhl docenta Jiřího Korytu, který se nám, neznalým novinářům, pokoušel vysvětlit podstatu polarografie. Také jsme navštívili akademika Heyrovského v ústavu, který sídlil na Malé Straně nad americkým velvyslanectvím. Byl to vetchý staroušek, který se ve chvílích, kdy mluvil o své milované polarografii, rozzářil.

Tenhle příběh jsem vykládal při besedách na všech školách. Vyprávěl jsem o tom, že z rozkazu šéfredaktora jsem se dostal k oboru, který mne vůbec nezajímal, ale který se nakonec stal mým koníčkem a celoživotním posláním. Poučení pro mládež: I rozkaz, který se vám zpočátku nezamlouvá, vám nakonec může změnit životní dráhu a udělá vás šťastným.

Pokračování příště

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Lubomír Stejskal
8. 2. 2025

I v demokracii můžou volby dopadnout špatně.

Aston Ondřej Neff
8. 2. 2025

Třeba mě zažalujou, kéž by mě zažalovali, Okamurovi to vyšlo.

Hyena Neff
8. 2. 2025

V neděli odpoledne krásně svítilo sluníčko.

Lika
8. 2. 2025

Kalendář

Robert Troška
8. 2. 2025

Museli bychom někoho propustit.... Tak to je obrovská tragédie.

Aston Ondřej Neff
6. 2. 2025

Na zadní se proti Evropské komisi postavili ministr průmyslu a ministr životního prostředí.

Aston Ondřej Neff
7. 2. 2025

Přicmrdálky a žalobníky mají přece všichni rádi!

Aston Ondřej Neff
5. 2. 2025

Zkušenosti nevygumovaly myšlenku neutrality z politického slovníku.

Gustav Sitař
6. 2. 2025

„Nebílí“ utlačovaní Američané měli vytvořit základnu Demokratické strany.

Václav Vlk st.
5. 2. 2025

„Čím blíž je zánik říše, tím hloupější jsou její zákony.“ Cicero, 1.st.př.Kr.

Lidovky.cz, ČTK
7. 2. 2025

Tisíce Slováků v pátek opět vyšly do ulic na shromáždění za proevropské směřování země. V...

Iva Pekárková
7. 2. 2025

To si takhle jedeme po Londýně a najednou můj skoromanžel povídá: „Všimla sis, že to auto za náma...

dch David Chuchma
7. 2. 2025

Malé letadlo se v pátek v brazilském Sao Paulu zřítilo krátce po startu na rušnou silnici. Stroj...

ČTK, Lidovky.cz
7. 2. 2025

Švédská vláda po střelbě ve škole v Örebro oznámila, že navrhne zákon zpřísňující držení...

Zbyněk Petráček
7. 2. 2025

S Donaldem Trumpem to mají těžké i fanoušci jeho politiky. Jeho schopnosti prosadit změnu. Třeba...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz