Představte si, existují lidé, kteří každý den, respektive každou noc tráví na letišti a nejlépe strávený víkend je pro ně opět na letišti. A to nemají ústavní tepláky a hrabičky! Nepokládám se za úplného magora, ale výše zmíněné považuji za skvěle prožitý víkend. Když mě poprvé pozval podplukovník Ing. Ivo Šťastný na leteckou pouť do Pardubic, slíbil jsem, že přijedu, ale zaměstnavatel byl jiného názoru, a tak jsem vypadal jako nafoukanec, který „nějakými“ Pardubicemi pohrdá. Ale vloni jsem tam už byl a vůbec jsem neprohloupil. Bylo to skvělé! A tak jsem se těšil na letošek. A to měl ještě přiletět můj oblíbenec Super Constellation společnosti Breitling.

V Arizoně jsem viděl dědky, jak se vrtají ve VC-121 Colombine 2, s kterou létal generál Eisenhower a která létala až do roku 1992, pak byla uložená v poušti. Pánové letadlo koupili a rozhodli se, že ho zprovozní. Vrtali se, vrtali, ale když letadlo mohlo odletět, byl tam jen můj kamarád Bubák, který to nafotil. Stejný osud mě potkal s VC-121 Baatan generála McArthura, který ho naposledy vezl po jeho neslavném vyhazovu z Koreje, když se rozhodl, že proti Severní Koreji použije atomovou bombu, a myslel to vážně (z dnešního pohledu by to asi tak velká chyba nebyla). Jezdil jsem se na toto letadlo koukat do muzea Planes of Fame ve Valle v Arizoně. Krasavce dávali dohromady. Naposledy jsem dostal vynadáno od jednoho veledůležitého panáčka, když jsem si Connie fotil po výměně motorů, že jsem na letišti a ne v muzeu. Nic nebylo platné, že paní u kasy mi řekla, že si ho můžu jít vyfotit, než odletí. Panáček vyskakoval a ječel, přestože jsem se mu snažil vysvětlit, že dělám mechanika 47 let. Měl svých důležitých 1,60 metru a to bylo rozhodující. Vyfotil jsem si éro, ale skutečně mi uletělo, ani Bubák u toho nebyl. Teď ho dodělávají v Chinu v Kalifornii. Prostě nemám na pohybujícího se Constellationa štěstí! Na zemi jsem jich viděl spoustu a ve vzduchu žádného. Jo, kde jsou ty časy, kdy jsme s Honzou Lehovcem a Mílou Danielem postávali ve čtvrtek u zábradlí na starém letišti a čekali na Super Constellationy Air Indie a Air France. Měl jsem aspoň kovový model Constellationa Air Indie z výkladu jejich zastoupení, ale když tento ohromný model vytáhl lustrový hák ze stropu a přizabil mou sestru, protože visel nad její postelí, ségra model vyhodila (za mé nepřítomnosti). Mě málem fláklo, když jsem se vrátil z pionýráku a letadlo nikde. Kdybych si mohl zvolit, jestli letadlo nebo sestru, mám jasno...

Tak jsem se těšil na letošní Pardubice. Breitling na let do Pardubic prodával letenky - hodně drahé letenky. Nakonec všechno bylo jinak. Letadlo je složitý stroj, a tak se občas něco pokazí. Kdo má doma veterána, ví, že sehnat náhradní díly zase není taková sranda. Breitling let do Pardubic zrušil a stejně tak i do Prahy v červenci na oslavu 80 let letiště Praha (i když se obávám, že není co slavit).

Znalci ví, že nejlépe se fotografuje na show v pátek, kdy letadla přilétají. Nejsou tam ještě návštěvníci se selfie tyčemi a navečer je krásné světlo. Byl jsem tam s televizí UP Network a dík laskavosti velitele Iva Šťastného jsme prolézali a fotili a filmovali kde co. Zdeněk Hurt, duše celého podniku, nám byl zcela nápomocen.

Viděl jsem, jak tým Flying Bulls nahazuje DC-6B a Mitchella. Tušil jsem, že to bude paráda lahodící oku, ale to, co následovalo, mě dostalo do kolen - a že jsem už viděl na letištích věci. Všechna letadla Red Bullu se nahrnula na startovní čáru a vzlétla. Skupinový průlet DC-6B, B-25 Mitchella, T-28B, Alpha Jet a box akrobatů XtremeAir XA42, nádhera!

Traduje se, že jistý zapálený pilot akrobat udělal s prázdnou IL-18 výkrut. Ti, co si na letadlo nikdy ani nesáhli, ale vědí všechno nejlíp, mě na planes.cz kvůli tomu nadávali. V pátek se o totéž snažil pilot DC-6. Bývalé salónní letadlo prezidenta Tita bylo vyrobené v roce 1958. V roce 1978 bylo prodáno do Zambie, kde ho používal prezident Kenneth Kaunda. Pak bylo letadlo odstavené na letišti v Lusace. V roce 2000 bylo přelétnuté do Salzburgu, kde prošlo kompletní generální opravou. Salónní stroj je pro 30 cestujících. Padesát devět let staré letadlo předvádělo v pátek v Pardubicích neuvěřitelné věci. Čtyři dvouhvězdicové osmnáctiválce se úžasně rozeřvaly a čtyřikrát dva tisíce čtyři sta koní burácelo nad letištěm a hnalo letadlo do strmého stoupání a šup do souvratu! Mašina dováděla jak za mlada! V sobotu už pánové létali katolicky, tak, jak se má. Zuzana si otírala oči: „Až mě to dojalo, jak tady dováděli!“

Spitfire IX, P-54D Mustang, nádherné mašiny. Jejich dvanáctiválcové Merliny, to je ten pravý hard core pro znalce. Pilot Mustanga tahal za páky tak, že kompresor pištěl, jako když šlápnete na myš, nádhera! Popisovat další vystoupení na show nemá cenu, to musíte vidět!

A tak jsme si užili nádherný víkend, obličej mám jak karbanátek, ale jsem šťastný!