18.2.2020 | Svátek má Gizela


ÚVAHA: Velký bratr tě sleduje

24.1.2020

Před sedmdesáti lety, 21. ledna 1950, zemřel George Orwell, britský novinář, esejista, spisovatel a autor jednoho z nejslavnějších románů dvacátého století. Především pro pravicové či konzervativně smýšlející lidi je George Orwell dodnes autoritou. Vždyť ve své románové dystopii „1984“ jako jeden z prvních vylíčil možné totalitářské vyústění vize socialismu, respektive poskytl brilantní analýzu podstaty všech totalitních systémů.

Orwell napsal svůj román v roce 1947. Na rozdíl od mnohých v té době nepodlehl euforii poválečného optimismu vyhlídek na věčný mír. Jeho dílo je sugestivním obrazem politické perverze, kterou končí každé revoluční hnutí. Hrdina románu Winston Smith, obyčejný, nepříliš statečný člověk, si nepřeje nic jiného než poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti. Věřit tomu, co vidí na vlastní oči, a mít svobodu tvrdit, že tzv. jedna plus jedna jsou dvě. Tyto elementární nároky jsou však přímým ohrožením moci postavené na lži, a proto je jeho vzpoura proti obludnému organismu, jehož je jen nepatrnou součástí, předem odsouzena k nezdaru. Přesto mu Orwell vkládá do úst jistou naději, působivější o to, že je vyslovena v mučírně: „Nějak už vám to selže, něco vás zdolá. Život vás zdolá.“

Faktem je, že již před válkou Orwel přemýšlel o socialismu, což dokazuje jeho práce z roku 1937 s názvem „Cesta k Wigan Pier“. Málo známý soubor reportáží a esejí líčí v první části dnes těžko představitelnou bídu severoanglických horníků, v druhé se autor zamýšlí nad socialismem na pozadí nástupu evropského fašismu. Zamýšlí se nad skutečností, že přebohaté britské impérium, do poloviny předešlého století přední kolonialistická a průmyslová velmoc těžící ze zdrojů podstatné části světa, udržovalo nemalou část vlastního anglického obyvatelstva v bídě. V bídě, v jaké se někdejší chudé vrstvy agrárních společností ocitaly v časech katastrofálních neúrod, válek a epidemií. Některé zdroje dokonce uvádějí, že Orwell byl v té době hluboce přesvědčený socialista, čehož má být publikace „Cesta k Wigan Pier“ údajně dokladem. To si nemyslím. Orwell jen v této publikaci ukazuje, že jakékoli hluboké přesvědčení se nevylučuje s přísnou kritičností mířící do vlastních řad.

Starší generace si Orwellův román „1984“ spojovala se Sovětským svazem, zemí, kde veškeré výklady podléhaly striktní cenzuře a za kritiku Stalina čekala člověka v lepším případě cesta do gulagu, v tom horším poprava, o nacistické éře Německa nemluvě. Naše životy však byly čímsi zásadně odlišným. Postupem času se ale rozdíly mezi životem v Sovětském svazu a na dnešním Západě v mnoha ohledech postupně vytrácejí, zdá se mi. Aktivisté jako třeba Julian Assange dodnes čelí podobnému týrání státní mašinérií jako sovětský disident, možná i horší, a daly by se jistě připomenout i další excesy. Mnohá západní média nejsou o nic svobodnější než ta sovětská nebo současná ruská pod státní kontrolou a některé noviny, televize i rozhlas slouží v mnoha případech jako ministerstvo propagandy vlády a zájmových skupin s ní spojených. Sociální sítě jako Facebook a Twitter postupně, ale systematicky upírají přístup na svou platformu každému, kdo projeví postoje neshodující se s vládnoucím řádem a programem, a v tomto smyslu by se dalo pokračovat.

Zbavit se ochrany svobody slova se ukazuje být jako poměrně snadné a média se proti těmto tlakům mohou jen velmi obtížně bránit. Obzvláště v případech, že je vlastní třeba oligarchové se svými zájmy, popřípadě nadnárodní korporace a kde je v mnoha případech vypěstován jakýsi „kult autocenzury“ novinářů tam zaměstnaných. Nejenom proto je Orwelův román „1984“ aktuální právě nyní - nadmíru více než v době nedávno minulé, a to jistě nejenom z výše uvedených důvodů.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.