21.11.2019 | Svátek má Albert


ÚVAHA: Řešení? Možná les bukový…

9.11.2019

Počátkem října poskytl Lidovým novinám obsáhlý, velmi kritický rozhovor výtvarník Jiří Sozanský. Na otázku Jany Machalické „Máme svobodu a demokracii, nebo se rýsuje nová totalita?“ umělec odpovídá:

„Ukazuje se, že tržní prostředí umí vyvinout tlak stejně zničující jako totalitní systém. Má pouze sofistikovanější prostředky k dosažení svých cílů. O manipulaci pomocí nových technologií už něco víme a to je jen začátek. Z výsledků parlamentních či prezidentských voleb, které proběhly demokraticky, lze usoudit, že průměrný volič by nástup nové totality ani nezaznamenal. Není to pro něj relevantní téma…“

Kněze a psychiatra Jaroslava Maxmiliána Kašparů citoval nedávno jistý týdeník takto: „Ještě neležíme na patologii, ale už jsme na cestě na ARO. Tato společnost je churavá, protože neuznává žádné jiné hodnoty než ty materiální…“

Ať se debatuje o čemkoli, vždycky nějakým způsobem narazíme na peníze. “Kupujete si voliče nehorázným rozdáváním ze státního, v dobách, kdy bychom měli spíše šetřit…“ říkají jedni. Inu, ono by se mělo šetřit vždy, ale na správných místech. A správným způsobem. Jenže: tři roky to trvalo, než přišli na to, že si jeden dareba vybírá jakési podpory na manželku, která tři roky předtím zemřela. Jak se mu to podařilo, nevím. Jiné podvody jsou poměrně jednoduché: vyprávěl mi jeden známý, že v jeho blízkosti žije žena samoživitelka, která vlastní byt v panelákovém domě. Ovšem bydlí s otcem svého dítěte v jeho luxusní vile, protože její partner má mnohamilionový majetek. Byt, v němž je trvale hlášena, pronajímá a nestydí se brát od státu příplatek na bydlení. Mnohé takové případy by se nestávaly, kdyby sociální dávky vyplácely přímo obce, v nichž se lidé více znají. Ale jde tu ještě o něco jiného.

Zkusme to z jiného soudku. Před sto lety zemřel zakladatel moderní americké a britské interny, vynikající medik a diagnostik sir Wiliam Osler, který se mimo jiné hlásil k tzv. „moderní vídeňské lékařské škole“, do níž patřili svého času vynikající čeští lékaři, jakými byli například anatom profesor MUDr. Karel Rokytanský či skvělý internista profesor MUDr. Josef Škoda a další. Zmiňuje se o nich i ve své slavné knize „Principy a praxe medicíny“ překládané do mnoha jazyků.

Sir Osler jednoho dne prohlásil: „Jednou z předních povinností lékaře je vzdělávat lidi, aby nebrali léky…“ Cynismus? Nikoli, někteří lidé se bez účinných léků neobejdou. Ale na každou bolest těla či duše nemusí být vždy konkrétní prášek. Některým nemocem se dá předcházet osvětou, radou či vhodnou životosprávou, v čemž by (nejen) lékaři měli sehrávat aktivní a pozitivní úlohu. Tak to sir Osler myslel. Je to podobné, jako když potřebnému nabídneme (v případech, kdy to jde) vhodnou práci namísto sociální dávky.

Takže sociální politika není pouze o tom, kolik komu přidáme, ale také o tom, jak pomůžeme potřebným nalézt vhodné místo na slunci.

Kdysi dávno (pohříchu) za socialismu se vyprávěl takový vtip odsuzující „kapitalistickou Ameriku“. Maminko, ptá se v jednom newyorském slumu pětiletý chlapeček, co budu dělat, až budu velký? Co bys dělal, odpovídá maminka – totéž, co děda a tatínek. Budeš na podpoře… Bylo to pochopitelně zkreslené, avšak bylo tam něco, co bychom nechtěli. Takže výchova do sociální politiky nesporně patří, jenže vědí o tom politici?

„Máme přebujelý státní aparát a tisíce úředníků navíc…“ říkají další kritici. Přitom řešení by bylo nasnadě, leč absolutně by neprošlo, ani vlevo ani vpravo. Reorganizovat a to z gruntu. V Praze ponechat pouze silová ministerstva (vláda i parlament zeštíhlí a nebude třeba v Praze úřednická rezidence). Zrušit kraje a vládu svěřit zemským výborům a zemským sněmům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Zavést znovu okresní hejtmanství, avšak hejtmany vybírat v první řadě podle schopností a kvalifikace a nikoli podle příslušnosti k politickým stranám. A posílit pravomoci obcí a dělat sociální politiku především v nich. Ušetřilo by se neuvěřitelně hodně a bylo by i dost pracovních sil, jichž se nám nějak nedostává. Jenže jak říkám – tohle by šlo možná pouze v pohádce, nebo snad v tom lese…?

Poslal nám ondyno jeden náš učený přítel a psycholog Andrew zajímavou stať o stromech. Z ní vyjímáme: Zcela zvláštní úlohu mají buky. Jsou velkými ochránci. Staří Slované věřili, že v jejich blízkosti nepůsobí kletby ani čáry. Pobyt v bukovém lese prý pomáhá k lepšímu arogantním, agresivním a sebestředným a neustále kritizujícím osobám, sociopatům a psychopatům, kteří se domnívají, že mají patent na rozum.

Nu a stačilo by, dodal, kdyby se všechna zasedání vlády i parlamentu konala vždy v bukovém lese. To by snad prošla i ta reorganizace.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.