Když lidé nejsou schopni být zodpovědní za svůj život

Naše civilizace zažívá asi druhou největší změnu od doby průmyslové revoluce: státy a tradiční centra ztrácejí svou moc díky novému způsobu komunikace a sociálním sítím, jak to před smrtí předpověděl Helmut Schmidt ve své knize Co bych chtěl ještě říci.

Dnes to začínáme tušit i my. Občané cítí, že establishment a jeho recepty již nefungují, a proto chtějí změny. Naše civilizace nám předvádí, když to hodně zjednodušíme, dvě možnosti: generační výměnu, k moci se dostávají ti, co cítí, že po centralizaci přichází atomizace, že rozhodující nebudou mohutná centra, ale naopak uzlové body na sítích, které budou schopné rychle rozhodovat a reagovat na čím dál častější změny.

Druhou možnost předvádějí ty státy, které naopak na změny reagují vytahováním starých receptů z 19. století: šermují nacionalismem, uzavírají se do sebe, izolují se, budují velké centrály, stát chtějí řídit jako firmu, hovoří o továrnách a jejich důležité socializační roli ve společnosti, i když je zřejmé, že místo dělníků tam již v brzké budoucnosti budou pracovat pouze roboti a velice kvalifikovaní technici. Mezi tyto státy patří i Česká republika.

Proti sobě tedy stojí lidé, kteří se stále ptají a hledají nové odpovědi, protože vědí, že nastal question time, a majitelé pravdy, kteří odmítají debaty, mají zacpané uši a vyžadují žádostivý vztah mezi lidem a vůdci, který je vždy doprovázen rozebíráním nezávislých orgánů moci, jako je justice a média.

Tento způsob moci má největší šanci tam, kde lidé nejsou schopní kvůli minulým diktaturám být sami zodpovědní za svůj život. Popsané tendence můžeme zaznamenat i u nás: neprošel zákon o státním zastupitelství, který by měl posílit jeho pravomoci, jsou viditelné snahy o ovlivňování justice a připravují se útoky na nezávislost veřejnoprávních médií.

Jak to může dopadnout, to vidíme v Maďarsku a v sousedním Polsku, kde po vítězství PiS Jaroslava Kaczynského je evidentní snaha stvrdit si své vítězství a dát všem jasně najevo, kdo vládne.

Jen tak lze zdůvodnit, že polská vláda jmenovala před časem na post šéfa tajných služeb člověka, který byl odsouzen, dokonce pravomocně, na tři roky za zneužívání moci. Od současného prezidenta však dostal milost a druhý den byl jmenován.

Posléze premiérka rozhodla odstranit vlajku EU z tiskových konferencí vlády. Zrušili veřejnoprávní média a přejmenovali je na národní média. Jsou to zřetelné symbolické vzkazy: můžeme udělat, co se nám zachce.

Podobně by se u nás mohl chovat pomstychtivý Zeman s ambiciózním Babišem a ani by si jako v Polsku nemuseli dosazovat své lidi na místo prezidenta a premiéra, protože by na jejich židlích seděli sami. Jen bezpečnostní divize Agrofertu by ovládla tajné služby a ministerstvo vnitra, odmítali bychom euro a solidární pomoc a prověření služební novináři z MAFRY by ovládli ČRo a ČT.

Češi a Moravané by to jistě přežili, jako jsme takových katastrof přežili několik, taky tito noví diktátoři by už nebyli tak brutální jako ti dřívější, ale vyřadilo by nás to zase nejméně na dalších dvacet let z hlavního proudu naší civilizace: ti odvážnější a nejschopnější by opět emigrovali a ostatní by zakrněli. Chceme to?

Psáno pro ČRo Plus