Zpráva o smrti kardinála Vlka mě zasáhla v plném zaneprázdnění. K závěru se blíží mezinárodní fotografická soutěž na téma Jeruzalém a já jsem si několik hodin prohlížel ty tisíce snímků a dával hlas těm nejlepším.

Tedy po mém soudu nejlepším.

O té soutěži jsem psal na svém blogu 4. února (článek Výzva pro fotografy - v něm jsou podrobnosti).

Do toho přišla zpráva o odchodu Miloslava Vlka. Zpráva očekávatelná, nicméně i přesto smutná. Objevila se zvláštní shoda. Pan kardinál odešel na věčnost měsíc po svém posledním vzkazu, který zveřejnil na svém webu 18. února 2017.

Připomeňme si jej:

Arcibiskupství pražské na svých internetových stránkách uvedlo: „Po nerovném boji 18. března smířen s Bohem zemřel.“

Dokud žijeme, zajímá nás obvykle všechno ostatní, jen ne to, zda jsme smířeni s Bohem. Když ale ta chvíle přijde, priority se rázem mění. Vše ostatní je bezvýznamné, na rozdíl od toho jediného: jak odcházíme na druhý břeh. Smířeni? Nesmířeni?

Bude moci říci s apoštolem Pavlem: Boj výborný bojoval jsem , běh jsem dokonal, víru jsem zachoval?

Kardinálův odchod je výzvou k zamyšlení.

Ačkoli byl představitelem úplně jiného křesťanství, než ke kterému se hlásím já, měl můj respekt. Ctil jsem ho jako duchovní osobnost, která vždycky měla co říci. Server Forum 24 zveřejnil v den jeho smrti několik let staré interview, v němž Miloslav Vlk na poznámku „Vězni koncentračních táborů ale někdy říkali, že Bůh neexistuje, že nebyl spravedlivý, když připustil holocaust“, odpověděl:

To je obecná námitka, existuje i o válkách. Bůh je láska a dal člověku obrovský dar – svobodnou vůli. To ostatní živočichové nemají. Války, holocaust, zlo, to jsou produkty lidí. Dráždí mě, že když člověk vyprodukuje něco zlého, na základě své vlastní svobodné vůle, tak to pak hází na Boha.

Toto je jedna z klíčových myšlenek ve vztahu Bůh – člověk. A v tomto vztahu zásadní roli hraje svobodná vůle. Což znamená, že nás Stvořitel obdařil obrovskou výsadou, ale stejně tak obrovskou odpovědností. I to je dobré mít den co den na paměti. Máme právo zneužívat tohoto daru, chovat se nezodpovědně a působit jiným utrpení?

Jinak řečeno: chovat se jako hlupáci a komplikovat jiným život? Domnívám se, že nikoli. Ba právě naopak. Podle Bible máme být, slovy Ježíše, světlem světa a solí země.

Právě na to jsem myslel, když jsem se dozvěděl o odchodu Miloslava Vlka. Ač byl vysokým představitelem papežské církve v naší zemi, bude mi chybět. Jeho vyjádřením jsem věnoval velkou pozornost, byť nazíranou kritickou optikou. Podle apoštolova slova: Všechno zkuste, co je dobré, toho se držte.

Patřil k těm, kdo udrželi vysoký osobní morální kredit v době komunismu. A tito lidé stojí na mém žebříčku hodně nahoře.

R. I. P.

Stejskal.estranky.cz