Chata Klubu turistů u pramenů Vltavy byla vystavěna v roce 1922-23. Díky ní vzniklo mnoho nových turistických cest, které umožnily putování kolem prameniště nejdelší české řeky. Tato oblast byla jednotlivci objevována mnohem dříve. Je známo, že v roce 1868 a 1872 navštívil Prameny Vltavy Bedřich Smetana. Byly mu inspirací ke zkomponování symfonické básně Vltava. Smetanovu Vltavu zná snad každý Čech. Černou horu a prameny z ní vyvěrající - každý, kdo se zajímá o Šumavu. Ani tuto významnou lokalitu se však nepodařilo zachovat.

Jen díky Žlábkovi a všem navzdory

V roce 2003 ubránil Černohorský "prales" před kůrovcem ředitel Národního parku Šumava Ivan Žlábek - loupáním zasažených smrků nastojato, a to nedlouho před svým odvoláním. Z povzdálí jeho aktivity sledoval Jaromír Bláha, jenž - vybaven dalekohledem - podával zprávy přímo ministru Ambrozkovi. Ten pak aktuálně vydával další zákazy. Měly Žlábkovi zabránit v jeho aktivitách. Tehdy naštěstí prales kůrovcovou kalamitu, šířící se z přilehlého Bavorska, přežil.

Křepčení bláznů aneb - kdo za to může

Co nezvládnul v roce 2003 ministr Ambrozek, jeho náměstek Miko, Hnutí Duha a další šumavští predátoři, dokončil ředitel Národního parku Šumava Krejčí a ministr Bursík po orkánu Kyrill. Tehdy zařadili oblast pramenů do bezzásahových speciálních managementů. Kůrovec, namnožený Krejčím, dokonal nebývalou přírodní katastrofu. Svahy Černé hory od roku 2007 postupně usychají.

Černá hora 2010

Suchá Černá hora 2012

Prameny Vltavy 2012

Stezka kolem pramenů vystavěná ředitelem Krejčím za 568 tisíc bez daně v roce 2010

Tatáž naučná stezka uzavřená kvůli možnému pádu souší 2012

Kdyby měl Bedřich Smetana možnost navštívit Šumavu dnes, pravděpodobně by jeho symfonická báseň nevznikla. Spíše nějaké monotónní, minimalistické, depresi vyvolávající dílo. Bylo by inspirováno pomíjivou přírodní krásou či zvrácenými myšlenkami českých ekologistů. Prameny Vltavy již nejsou přírodním svatostánkem. Symbolizují pouze realitu, k níž svět dospívá tím, že umožní bláznům tvořit dějiny. Symbolizují fakt, že těmto šílencům, vystupujícím v roli spasitelů, se nedokázal nikdo postavit. To je ostatně pro tento stát typické. Mnozí z nás nemohou, jiní nechtějí. Mocní v lepším případě pouze přihlížejí, v tom horším -smutné dějiny spoluvytvářejí.