„Kdo zaplatí Green Deal?“ ptá se redaktor známý progresivními názory v nedávném článku. Ten nabízí překvapivě realistické shrnutí, leč řešení jen typicky unijní. Skutečné řešení problému je přitom úplně jiné. A jednoduché.

„Mám z toho všeho pocit, jako by to byl Titanik. Loď se potápí a my se hádáme o to, kdo bude v první a kdo ve druhé třídě. Možná bychom spíše měli zabránit tomu, aby se loď potopila úplně,“ míní podle listu Politico jeden z vysoce postavených evropských diplomatů, píše portál iDnes (zde). Má na mysli ekonomickou situaci, do jaké dovedli evropští a unijní polici 27 evropských států. Politici v Bruselu se stále chovají, jako by peníze vznikaly v peněžence a ti z členských států si je od nich hladově berou, jako by tomu věřili také.

Autor článku, který jinak sluje svými progresivistickými texty, na základě informací listu Politico popisuje unijní problém velmi realisticky. Nebetyčné náklady na Green Deal stojí na jedné straně, akutní potřeba zbrojení kvůli ruské hrozně za humny je na straně druhé. Podtrhuje to hospodářský propad evropských států, způsobený Green Dealem a další unijní regulací. Bruselští úředníci, podporovaní progresivisty v jednotlivých členských státech, nechtějí slevit z Green Dealu. Je to jejich vlajková loď, jejich cesta k moci, cesta k přestavbě a trvalému ovládnutí států se 440 miliony obyvatel.

Jenže zároveň pochopili, alespoň zdánlivě, že Rusko v jeho rozpínavosti nezastaví proklamace o uhlíkové neutralitě, či morální odsudky v novinách. Po dvou letech války na Ukrajině i jim snad dochází, že státy musí rychle nalít peníze do jimi opovrhovaných vojáků. (Pravda, to jejich rychle pořád znamená strašně pomalu a málo na to, jak se vyvíjí situace na frontě.) Důvodem je především to, že ztratili jistotu v tom, že Spojené státy budou za všech okolností schopné a ochotné Evropu vojensky chránit. V každém případě to znamená obrovské investice. Vždyť v prostoru unie je jediná aktivní linka na výrobu tanků. A z ní sjíždějí asi dva Leopardy měsíčně…

Naplnění Green Dealu vyžaduje biliony eur. Zajištění obranyschopnosti jistě miliardy. No, spíše stamiliardy. Ale zase by si tím Brusel posichroval moc nad členskými státy – proto také odtamtud přicházejí nápady na něco jako „unijní armádu“. Ale v každém případě, někdo to zaplatit musí.

Jenže z čeho? To nikdo neví. Ekonomika v prostoru EU chřadne, velké firmy odcházejí, nebo to zvažují. Kvůli nepřátelskému postoji unijních orgánů vůči podnikání, regulacím a vysokým cenám energií, způsobených Green Dealem. Podle Politica již proto bruselští uvažují o tom, jak se dostat k rozpočtům členských států. Kromě toho ještě můžou navrhnout nějakou unijní daň, nebo si půjčit, jako to tomu bylo kvůli obnově po kovidu. (Většinu kovidové devastace však přitom způsobila unijní panika, jak je již zřejmé. A peníze na „obnovu“ mizí v podpoře Green Dealu.)

Ekonomické možnosti členských států jsou omezené, ty unijní jakbysmet. Takže se jasně rýsuje, že šetřit se bude buď na Green Dealu, nebo na obraně. Odložení, nebo zpomalení Zeleného údělu současná garnitura nepřipustí. Navíc současná míra dotačního rozkolísání energetiky je už taková, že je do ní stejně potřeba masivně investovat nadále. Pokud tedy někdo nenajde odvahu a celý ten sebevražedný nesmysl nezruší.

Ve výsledku se bude tak nějak trochu šetřit na Green Dealu a tak nějak víc se bude šetřit na obraně. Tam asi o dost víc. Objednávky F-35 se rušit nebudou, ale objedná se méně jiných věcí, které jsou přitom potřeba víc. Pro obyvatele členského státu EU se tak nezmění nic. Nebude mít levnější elektřinu, ani jí nebude mít garantovaný dostatek a až vůbec se nebude moci cítit bezpečněji. Ale bude stále chudší a jeho stát bude čím dál zadluženější.

Přitom by stačilo Green Deal s jeho nesmyslnými dotacemi zrušit. Peněz na obranu by bylo dost a byly by i na kde co dalšího.

Pomoci by mohlo, kdyby šli lidé k eurovolbám a volili strany, jež odmítají bruselské diktáty. Z Čechů to pořád je jen asi třetina. Odmítat bruselský, tedy unijní diktát není přitom to samé, jako podporovat Putina. Toho podporují ti, kteří chtějí vystoupit z NATO.

Rozhodující není, zda bude dost peněz na Green Deal, nebo na obranu a další potřeby. Rozhodující je, jestli budeme mít politiky, kteří zruší Green Deal. Pak bude peněz dost. I elektřiny.