Pokud budete volit Zemana/Drahoše, vyhoďte si mě z přátel... Tak či jinak zní některé zoufalé výzvy na sociálních sítích, kdy se řada lidí domáhá toho, aby ve své sociální bublině měli pouze lidi, kteří potvrzují jejich názor.

Když jsem byl malý kluk, hádali jsme se o to, kdo je sparťan a kdo slávista. Vzpomínám, jak jsem se kvůli tomu jednou dokázal se svým spolužákem i poprat, protože označil můj milovaný tým za „idioty“. Podobně i dnes někteří označují toho či jiného politika, kandidáta, případně jeho voliče s jedním rozdílem. Už se nepereme. Jen se vyhazujeme ze sociálních sítí, blokujeme se a nadáváme si.

Ať už volíte kohokoliv, je mi to jedno. Z Facebooku si vás nevyhodím, nepřestanu vás sledovat na Twitteru a ani vám nebudu nadávat. Koho si zvolíme, toho tu prostě budeme mít a on nás tu bude nebo nebude reprezentovat podle svých schopností i neschopností. Jsem přesvědčen o tom, že volby jsou naprosto iracionální záležitost postavená více na emocích než na objektivních faktech.

O to více je pro demokraty důležité, aby unesli fakt svobodné volby každého člověka, na kterou má z principu jasné právo. Já jsem si již svého kandidáta na prezidenta vybral a budu rád, pokud mou volbu budete také respektovat. A i když s volbou jiných nemusím souhlasit, nadávat jim za to nebudu.

Je nutné si neustále připomínat, že prezidentské volby za týden skončí a pak zase několik měsíců bude klid. A i ti, kteří volí druhého kandidáta, mě mohou obohacovat svými názory na holky, děti, auta, země světa či dávat mi tipy na výlet. Nejraději mám některé ostré vtipy. A je fakt, že o mnohé z nich bych vážně nechtěl ve své sobeckosti přijít. Proto jsem rád, když se v té mé bublině občas najdou lidé, kteří mají jiný pohled na věci než já.
A co vy?