Čtvrteční ranní zásah slovenského policejního komanda Lynx by měl potěšit asi každého, kdo má Slovensko rád a drží mu palce.

Doposud neobjasněná vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové trvale vadila jako tříska pod nehtem. Skutečně radostná úleva by ale nastala, až soudce poslední instance vyřkne slovo „vinni“.

Oslnivé policejní akce těžkooděnců jsou pěkné na koukání, ale ne vždycky z nich vzejde něco rozumného. Jeden takový atak shodil vládu a vyklubaly se z té mely nezdaněné kabelky.

Muž odvedený v klepetech od krabice se sedmi miliony v hotovosti kandiduje do Senátu a výčet podobných případů by byl dlouhý. Nicméně jsme ve fázi aspoň částečné satisfakce z vědomí, že případ nespí, že se něco děje.

O věci samé víme málo. Čtenáře detektivek ale může zaujmout metodika policejní práce. Mluví se o elektronické stopě. Zdá se, že strůjci vraždy ohledávali terén pomocí takzvaného Street view, tedy virtuální procházky ulicí, kdy si můžeme z pohodlí své židle prohlížet na obrazovce obydlí člověka, kterého se chystáme zastřelit.

Zatímco se tak díváme, někde v rozptýlené neurální síti robotů se zachycují informace o tom, že se někdo dívá a na co se dívá a z jakého počítače se dívá.

Pro zločince dob minulých to musel být šok, když se přišlo na to, že každý má jinak označené prsty, že ty legrační zakrouceninky má každý člověk na světě jiné a podle otisku se dá zcela jednoznačně určit, kdo otisk zanechal. Šok překonali a začali nosit rukavice. Pak přišla identifikace DNA, načež zločinci vědí, že nesmí nechat na místě činu doslova ani vlas.

Teď jsme v éře stop digitálních, elektronických. Když jdeme po ulici, něco někde ví, že tudy procházíme. Velký bratr nás vidí, doslova. Jinak by se nikdo nedovolal do telefonu v naší kapse. Ale zároveň něco ví, že tudy jdeme.

Přišla slovenská policie podobnými metodami na stopu lidem, kteří byli útokem padesáti policistů polapeni ve městě Kolárovo v okresu Komárno? Můžeme se domnívat, že ano.

Pokud vše dopadne, jak si přejeme, tedy skuteční vrazi a jejich loutkovodiči budou postaveni před soud, pak velký bratr a jeho vševidoucí oči posloužil dobré věci. Což je jádro věci.

Jde o to, aby v zemi vládly slušné poměry a aby ten univerzální dohled sloužil opravdu k lapání zločinců. Těm slušným poměrům se říká demokratický režim. V něm se Velkého bratra musí bát jenom zločinci, pokud je to opravdu demokratický režim bez přívlastků.