Novinář Alexandr Mitrofanov se v krátkém komentáři v Novinkách.cz zaobírá demonstracemi a ultimáty Milionu chvilek pro demokracii (pro naštvané zdůrazňuji, že jsem ten spolek napsal pod správným jménem). Není tak důležité, jak na ně nahlíží, ale dvě věci jsou podstatné.

Tak především komentátor napsal: „Jsou to lidé z jiného světa než ti, kteří jezdí demonstrovat na Letnou. A v jiném světě zůstávají; s upřímným nepochopením až zlobou, že ti v Praze nevědí, co roupama, když oni to mají na prd.“

Nevědomky tak pan Mitrofanov popsal své rozpoložení, jakož i rozpoložení těch, co se hodlají obětovat stálými demonstracemi. To spočívá v hlubokém nepochopení toho, že někdo může mít jiný názor na nenáviděné dva politiky a hlubokou nenávist k těmto lidem, kteří mají opačné znaménko. Jenže pan Mitrofanov vůbec neví, kolik vzdělaných lidí - jak z Prahy a blízkého gravitačního špekového pásma kolem hlavního města, tak od nás z různých krajů - má na demonstrace naprosto odlišný názor.

My, kteří nedemonstrujeme a rozhodně mnozí nepatříme mezi ty, které pohrdavě (byť implicite) Mitrofanov označuje jako lidi, co „mají prd“, máme jen jiné, řekněme poklidné a trpělivé chápání demokracie. Jako systém, kde si to rozdají partaje a hnutí u voleb a pak se snaží a mydlí v mezidobí s cílem vládnout. Že to někdy opravdu není ke koukání, je jiná věc. Podstatné je, že naši hrdinové organizující Letnou si zamanou zcela bez následků beztrestně urážet a ponižovat kohokoli z papalášů, policie jim roznáší v létě chladné nápoje a organizuje příjezdy sanitek, když se jim z nedostatku demokracie neudělá úplně volno, v zimě jim budou možná vařit čaj a ukazovat cestu do metra. Přesto se cítí ohroženi.

Tomu my, co nedemonstrujeme a máme více než prd, jak drtí mezi zuby známý komentátor, opravdu nerozumíme a zachováváme chladnou hlavu. Přežene se bohatec Babiš, jako se přehnal bezradný Bohuslav Sobotka, rytíř smutné postavy Petr Nečas, namistrovaný Mirek Topolánek, odpudivý Jiří Paroubek, autistický Vladimír Špidla a neschopný nebo spíše všehoschopný Stanislav Gross či před nimi jiní. Každý z nich spolu se svou vládou postupně ubíral na našich svobodách regulacemi, zákazy, omezeními a každý z nich zvyšoval daně, kdy to jen trochu šlo - a že by si někdo šel zademonstrovat, si nemohu a nemohu vzpomenout. Přežili jsme, měliť jsme demokracii. Je to tak jednoduché. Kdo neumí uznat porážku, sám je zralý na ránu. Tak demonstrují, aby si vylili zlost, že se jim nedaří a že ze svého volení mají prd.

Druhá zásadní věc je, že Alexandr Mitrofanov na Letnou půjde. Sedět doma prý nemá smysl. To mě uklidnilo. Je to v současné době jediná pevná konstanta v tekuté přítomnosti karblované Milionem chvilek. Víc odhodlaných chvilkařů a Sašů a kde už jsme mohli být!