Úterý 22. dubna 2025, svátek má Evženie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Rok 2007 - jeho témata a naše média

diskuse (2)
Otočili jsme list kalendáře na datum ledna 2007, tedy začátek nového roku. Při té příležitosti bývá zvykem bilancovat rok předchozí a uvažovat, co z něj vzešlo a jak nás to bude ovlivňovat v roce právě nadcházejícím. Pro dnešní bilanci jsem si vybral dvě politické události, které z různých důvodů, o nichž bude řeč, považuji za nejdůležitější, které nás roce 2006 potkaly. Přičemž hned úvodem budiž řečeno, že jedna z těch událostí se nestala. A přece je to událost pro naši zemi na dlouho určující.

Za okamžik se zastavím u událostí, která se stala, a to byly doplňovací volby do Senátu v listopadu 2006. Nejprve ale k události, která se nestala. V roce předchozím, tedy v roce 2005, nebyla dvěma významnými evropskými státy ratifikována dlouze a široce diskutovaná Smlouva o ústavě pro Evropu, zjednodušeně Evropská ústava. Tento fakt zákonitě proměnil předpokládané politické události roku 2006 v celé Evropě, a tedy i u nás. Pokud by totiž byla podle původních plánů smlouva ratifikována a ratifikace oficiálně oznámena všemi signatářskými státy, měla vstoupit v platnost 1. listopadu 2006.

Jenomže ve Francii občané odmítli text ústavy 29. května 2005 a v Nizozemsku 1. června 2005. S ohledem na tyto výsledky Evropská rada na svém zasedání ve dnech 16. a 17. června 2005 prohlásila, že „datum 1. listopadu 2006, které bylo původně stanoveno pro dokončení ratifikací, již není udržitelné, protože státy, které neratifikovaly, nebudou schopny poskytnout jinou odpověď dříve než v polovině roku 2007“. „Současné období,“ jak píše oficiální stanovisko, „je tedy pro všechny členské státy, ať už ústavu ratifikovaly nebo ne, obdobím úvah, vysvětlování a diskusí. Evropská rada přezkoumá stav diskusí o ratifikaci ústavní smlouvy.“

Nepřijetí ústavy Francií a Nizozemskem následně znamenalo zastavení procesu ratifikací v dalších zemích, mimo jiné i u nás. Vyvolalo to pochopitelně mnoho vnitropolitických dopadů. Předně byla takto nepřímo potvrzena slova Václava Klause, který jako jediný upozorňoval na rizika přijetí Evropské ústavy ve znění, které bylo předloženo v roce 2005. Jeho výhrady směřovaly především tím směrem, že ústava významně omezuje práva a právní integritu jednotlivých členských států a upřednostňuje centrální rozhodování z Bruselu či Štrasburku. Je možná jen zdánlivým paradoxem, že ačkoli Václav Klaus tyto výhrady evropské ústavě adresoval z pozice pravicového, konzervativního politika, Francie odmítla ústavu víceméně z týchž důvodů, jakkoli tamní voliči či spíše nevoliči se vymezovali víceméně levicově. Obava o národní sebeurčení a dostatečnou míru autonomního rozhodování tedy vedla napříč ideologiemi. Ústava se tak ocitla na křižovatce.

V diskusích kolem procesu přijetí ústavy stála nesporná většina našich novinářů spíše na straně ANO pro ústavu. Argumenty byly různé: od prosté negace postoje presidenta Klause, k němuž má řada novinářů letité a tradiční výhrady a animozity, takže vše, co je od Klause, odmítají jaksi z principu, až po jakýsi všeobjímající eurooptimismus, který předpokládá, že v nové spojené Evropě budeme bohatší, bezpečnější a spravedlivější. Tato rétorika byla někdy až utopistická a připomínala vize dávných průkopníků socialismu. Nepřijetí ústavy bylo pro tyto novináře velkou ranou. Jejich reakce proto byla více než rozpačitá. Rozhodně v ní bylo méně věcného zdůvodnění a analýzy, proč ústava nebyla přijata, a místo toho mnozí hned spekulovali nad procesními možnostmi, tedy kdy zase bude možné myšlenku ústavy oživit a případně ji v nějaké nové ratifikaci přijmout.

Tomu ostatně přihrává i stanovisko Evropské rady, které hned ve zprávě o nepřijetí ústavy uvádí, že „proces ratifikace členskými státy nebyl ukončen. Jeho harmonogram bude v případě nutnosti upraven podle potřeb členských států, které ústavu ještě neratifikovaly.“ Tím se pro ústavu jakoby otevřela zadní vrátka, jimiž se dnes přívrženci tohoto dokumentu opět poslední dobou vracejí a spolu s nimi i jejich téma. Ostatně sama Evropská rada si stanovila polovinu roku 2007 jako datum, k němuž má směřovat diskuse, co dál s evropskou ústavou. Je tedy zřejmé, že nás toto téma bude provázet i rokem letošním.

Druhé téma, jak bylo výše řečeno, jsou senátní volby. Na nich by nebylo nic převratného, šlo o volby doplňovací, účast v nich nebyla významně vyšší než obvyklých 20%, nakonec ústavní role Senátu až dosud byla vnímána spíše jako pojistná, než jako určující. A přece právě tyto volby jsou v jednom bodě zvláštní a první. Zvítězila v nich totiž jedna strana – ODS – a to způsobem, který jí umožnil Senát ovládnout, získat v něm nadpoloviční jednobarevnou většinu. Nabízí se úvaha, zda tento důsledek – viditelné a jasné rozvrstvení politických sil, které je tak vzdáleno přetlačování po volbách do Sněmovny - není výsledkem většinového volebního systému. Zda by tedy takový systém nebyl vhodnější pro celé naše parlamentní uspořádání a zda by to nebyla jistá garance toho, že se patový stav a faktické bezvládí druhého půlroku 2006 už s největší pravděpodobností v budoucnu nezopakuje. Senátní volby a triumf jedné strany v nich tedy znovu nastoluje téma změny volebního systému. A vrací do hry nejen vzpomínku na dobu, kdy Václav Klaus s Milošem Zemanem prosadili reformu volebního systému, který se začínal tomu většinovému velmi blížit, a teprve na podnět tehdejšího presidenta Havla Ústavní soud vše vrátil do původního stavu. Tedy toho, podle něhož víceméně volíme v poměrném systému do Sněmovny dnes, čehož důsledkem je právě možnost toho patového výsledku.

Naši novináři byli z velké části tradičně odpůrci většinového volebního systému. Argumentovali tím, že tento systém potlačuje roli a zmenšuje příležitosti menším stranám jako byly v minulosti ODA, US či dosud KDU-ČSL a nově SZ. Tento argument média převzala bez hlubší analýzy faktického stavu právě od expresidenta Havla. A v tomto směru také předávají tento tradiční předsudek veřejnosti. Může se ale stát, ba dokonce je to velmi pravděpodobné, že veřejnost začne být k této „pravdě“ už zcela rezistentní a sama si na svých zákonodárcích změnu volebního systému ve většinový vynutí. Protože to bude cítit – asi správně – jako jedinou přímou cestu z politického bludiště.

I to je neobyčejně důležitý podnět vzešlý z událostí roku 2006, který má silné aspirace promluvit do reality roku, jenž právě začíná. Nechme se překvapit. Jisté je jediné: nebude to rok fádní a politicky bezobsažný.

(Psáno pro Česká média)

Petr Žantovský

Gita Zbavitelová
22. 4. 2025

Izrael a Židé byli z výroků a postojů papeže Františka rozčarovaní.

Aston Ondřej Neff
22. 4. 2025

Jeho Eminence Turkson má škraloup

Ai GROK
22. 4. 2025

Ptáme se umělé inteligence GROK 3

Jan Ferenc
22. 4. 2025

V přestávkách mezi jednáními mezi Ruskem a USA Rusko přitvrzuje.

Lika
22. 4. 2025

Aston Ondřej Neff
19. 4. 2025

Rusko nepřestane útočit a Ukrajina se nepřestane bránit.

Aston Ondřej Neff
21. 4. 2025

Dneska opravdu jen krátce, kdo by se o svátcích chtěl zabývat politikou.

Chechtavej tygr
19. 4. 2025

Ve vlaku cestuje kněz, rabín a šaman.

SÝR ZDARMA
19. 4. 2025

Anglický ústavní soud potvrdil to, co ví každý normální člověk.

Aston Ondřej Neff
22. 4. 2025

Jeho Eminence Turkson má škraloup

Lidovky.cz, ČTK
22. 4. 2025

V pondělních silných bouřkách napršelo i přes 30 milimetrů vody za hodinu. Zasáhly zejména...

Lidovky.cz, ČTK
22. 4. 2025

Na letišti v centrální části Floridy začalo v pondělí před plánovaným startem hořet letadlo...

dyn Josef Dyntr
22. 4. 2025

Zatímco svět truchlí, ve Vatikánu řeší, co po smrti papeže Františka bude dál. V úterý se mají...

Lidovky.cz, ČTK
22. 4. 2025

Rusko s koncem třicetihodinového příměří provedlo v noci na úterý rozsáhlý dronový útok na...

Martin Korbáš
22. 4. 2025

Ve čtyřech pondělních zápasech play off hokejové NHL se zrodily čtyři domácí výhry. Washington díky...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz