Manželství je pro všechny už nyní, diskriminace neexistuje

Neustálý tlak na většinovou společnost, umělé vyvolávání viny. Společným jmenovatelem je manželství, manželství pro homosexuály.

Velmi dobře si vzpomínám na dobu, kdy se bouřlivě diskutovalo téma registrovaného partnerství. Obrovsky jsem tomu fandila. Líbila se mi ta možnost, že i lidé, kteří se narodili jiní, budou mít to štěstí před světem legalizovat svoji lásku. Přišla mi naprosto scestná varování, že tím otevíráme prostor pro mnohem větší nároky, pro totální rozvrat pojmu manželství, pro adopci dětí kýmkoli. Obzvláště, když se tato komunita dušovala, že v žádném případě nic takového nepřijde.

Trvalo to jedno desetiletí a je to tady. Manželství pro stejnopohlavní páry. Ale nalijme si čistého vína, ono tak ani nejde o to, že registrované partnerství je málo. Jde o to slovo, pojem, protože jde o děti a o adopce. Zákon o rodině totiž v souvislosti s adopcí hovoří o manželství, nikoliv o registrovaném partnerství. Tedy je potřeba pojmenovat svazek dvou homosexuálních lidí právě na „manželství“, pak totiž nastane nový tlak, a to na „právo na dítě“ (toto téma si zaslouží vlastní prostor, proto ho nebudu rozebírat nyní).

Je vůbec v pořádku, aby se cca 96% většina přizpůsobovala menšině? Aby kvůli tomu měnila to, co funguje po generace, a aby kvůli tomu přepisovala zákony? Jaká menšina přijde příště? Přestaneme používat barvy, protože 1% menšina lidí trpící daltonismem se bude cítit diskriminovaná, že nemůže vidět to, co ostatní? Absurdní? Ano.

A jaké jsou nejčastější argumenty? Nikomu neublíží manželství někoho jiného. Diskriminujeme menšinu.

K prvnímu argumentu. Ublíží to všem. Každá společnost se z něčeho zrodila, nějak se vyvíjela a má své kořeny. Ustálily se principy funkční, zpevnily se tradiční hodnoty, to činí společnost zdravou a silnou. Dnes vidíme ale, že před pár lety něco tak nedotknutelné, čím manželství je, bezohledně trháme na kusy ve jménu jakési korektnosti. Bouráme základy, na kterých každá společnost stojí. A jdeme dál, bouráme tradiční rodinu. Mažeme pojmy máma a táta a nahrazujeme genderově neutrálními paskvily. V okamžiku, kdy zbouráme tyto základy, které každá společnost má, je to jako bychom zbourali základy domu. Zbortí se obojí.

K druhému argumentu - diskriminaci. NIKDO NENÍ DISKRIMINOVÁN. Do manželství může vstoupit každý svéprávný a dospělý člověk, a to bez ohledu na svoji sexuální orientaci. KAŽDÝ! To, že daný svazek pro někoho význam má a pro někoho ne, je už pouze záležitostí každého jedince, ne diskriminací menšiny. Zákon platí pro všechny stejně, bez rozdílu, a to i bez rozdílu, zda se ráno budíme vedle muže či ženy. LGBT komunita neusiluje o narovnání nespravedlnosti, o vymazaní diskriminace. Usiluje o totální změnu toho, co známe po generace, co tvoří základy společnosti. Usiluje o zbourání základů. Jsou dva různé svazky: manželství pro různopohlavní pár a registrované partnerství pro stejnopohlavní pár. Každý má svá specifika a jedno nemůže být druhým. Je to totéž, jako by se s.r.o. dožadovala stejných podmínek, jaké má akciová společnost. Pokud se cítí homosexuálové nedostatečně šťastní v registrovaném partnerství, pojďme mluvit a upravovat pojem a práva tohoto svazku, ale nesahejme na manželství a neničme ho.

Bude totiž následovat adopce a rozvrat tradiční rodiny. Děti budou vyráběny na objednávku živými dělohami a předávány homosexuálům, transsexuálům a dalším menšinám s bůhvíjakým pohlavím. Budou se předávat jak morčata. Protože někdo CHCE! A jestli nevěříte, jste stejně naivní jako já před deseti lety.