Homosexualisté a jejich zpovykaná lobby chtějí protlačit do zákona, že manželství je svazek nikoli muže a ženy, nýbrž dvou osob. A tak mě napadá:

Milé popletené duhové bratrstvo, ptám se vás spolu s naším národním klasikem Járou Cimrmanem: „A není to málo, Antone Pavloviči?“

Proč jenom dvou?

A dá se to rozvíjet i dál. Proč jenom osob?

Ale dosti žertování, jde o vážnou věc.

Manželství coby svazek nikoli muže a ženy, nýbrž dvou osob se snaží protlačit lidé dvojího typu.

První skupinou jsou naivní lidé, kteří vůbec netuší, co činí a že to, co činí, může mít pro společnost nějaké další – přímo fatální – souvislosti a následky. Jsou přesvědčeni, že páchají nějaké pomyslné dobro.

A je vcelku jedno, zda se rekrutují zleva od aktivistických pokrokářů či zprava od popletených libertariánů. Jejich výroky typu „nám to neublíží a někomu to pomůže“ jen dokreslují, že absolutně netuší, že na světě existuje příčina a následek, tedy něco, čemu se říká příčinná souvislost. Úsloví, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly, na ně sedí jak vyšité.

Druhou skupinu pak tvoří lidé, kteří souvislosti naopak velmi dobře chápou a destrukce manželství je pro ně jedním z nástrojů, jak současný svět a společnost zničit, neboť přesně to je jejich cílem.

Nebezpečné jsou obě skupiny. Ta druhá ze samotné podstaty své motivace, ta první proto, že ve své bezmezné „dobrotě“, rozuměj naivitě, ba přímo hlouposti, onu skutečnou motivaci druhé skupiny zastírá a maskuje.

A propos. Není to dnes už úplně obráceně? Nejsou diskriminovanou skupinou spíše heterosexuálové? Mohou snad muž a žena uzavřít registrované partnerství?