„Nechci dítě – produkuje kysličník uhličitý a ničí životní prostředí“

Velký rozruch a vesměs negativní reakce vyvolala zpráva o jisté německé aktivistce, která odmítá mít dítě, protože nechce dále zatěžovat životní prostředí. Teorie změny klimatu tak „nese své plody“.

Není to tak dlouho, co se v médiích objevila zpráva, že jistý muž spáchal sebevraždu, protože již nechtěl dále zatěžovat životní prostředí svými odpadky a kysličníkem uhličitým. Svou agresi zaměřil proti své osobě.

Nyní mají média novou „hvězdu“. Je jí Verena Brunschweigerová, která dokonce o této problematice napsala docela tlustou knihu („Kinderfrei statt kinderlos“). Tento německý název lze přeložit například tak, že bychom již neměli bezdětnost považovat za něco špatného, co je třeba napravovat například umělým oplodněním, ale jako „dar“, který pomáhá životnímu prostředí. „Dítě, které se narodí, je to nejhorší, co může někdo provést životnímu prostředí,“ soudí v rozhovoru pro server Krone Brunschweigerová.

Ve zprávě se nehovoří o tom, zda tato žena měla nebo má problémy s otěhotněním. Pokud by je snad i měla, postavila se k problému skutečně „čelem“ a „vyřešila ho“. Nicméně není to zdaleka takové novum, jak by se mohlo zdát. Jediná „novinka“ v přístupu dané ženy je důvod - tj. „ochrana klimatu“.

Mám totiž docela zajímavou životní zkušenost z doby, kdy jsem pracoval na své kandidátské práci. Tehdy jsem spolupracoval s kolegy na jednom z ústavů Akademie věd. Tam jsem se setkal s mužem, který tvrdil něco velmi podobného, co německá aktivistka. V této souvislosti je zapotřebí připomenout tehdejší reálie československé a světové politiky. Bylo to koncem sedmdesátých let minulého století a československá společnost byla již řadu měsíců masírována proti Chartě77. Kromě toho pokračovala klasická propaganda proti Západu. Onen tehdy mladý muž tvrdil, že nemůže na tento svět přivést dítě, protože by prožívalo strach z atomové války.

Z výše uvedeného plyne, že rozhodnutí nemít děti z důvodů „vnějších“, tj. kvůli situaci ve světě, není a nebylo ničím novým. Změnily se jen důvody. Dnes široce propagovaná teorie změny klimatu – dříve globálního oteplování -, která za hlavní příčinu označuje růst koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře, se tak promítá do důvodu nemít děti. Je to sice „šílené“, ale pochopitelné. Pokud je světová veřejnost neustále masírována tím, že kysličník uhličitý je příčinou všeho zla, co se budoucnosti týče, a hrozí se údajným zvýšením teploty na Zemi až o 4° C, „slabší“ povahy to vzdají a - uvěří. A to je i případ mladé německé aktivistky.