Překvapuje mnoha svými projevy, ovšem dokud není prohlášen za psychiatricky či neurologicky chorého, nelze jeho mandát ukončit.

Nicméně zarážející na jeho vyjádřeních je, že nemá ponětí o logice. Logika zná již od Aristotelových počátků myšlenku falešných argumentů a jejich studiem se posléze zabývali mnozí. Pro zdárné vedení dialogu je nutné je znát a vyhnout se jim. Když je někdo navzdory tomu užívá dál, pak dialog ztrácí veškerý smysl a je vhodnější ho ukončit. Mimochodem onen již proslulý výraz „cihla do okna“ se hodí přesně na tyto případy.

Obraťme se nicméně k presidentovým vyjádřením. Zejména jde o jeho obsesi s Peroutkovým článkem. Žasnout musí soudný člověk nad Milošem Zemanem a jeho tvrzením, že článek „Hitler je gentleman“ prostě četl (vlevo dole), a že to tudíž pravda musí být. Na ostatních podle něj je, aby dokázali opak. Dokud někdo jeho tvrzení nebude schopen vyvrátit, omlouvat se nebude. A basta! (Argument oblíbený mezi prosťáčky.) Jenže to právě nejde - nejde dokazovat v empirické oblasti to, že něco není.

Měli k tomu blízko komunističtí vládci: každý občan měl povinnost dokázat mocným, že má „klapoklidez“ (kladný poměr k lidově demokratickému zřízení), přičemž když toho někdo schopen nebyl, tak ho obrali o všechno a šoupli do vězení. U spravedlivého soudu nelze odsoudit nikoho jen díky dohadům bez pádných důkazů; dokazovat přitom musí ten, kdo žaluje. Věta „dokaž, že nejsi vrah“ je naprostá pitomost.

Stejně tak nelze dokazovat to, že nejsou ufoni či že homeopatické léky nemají účinnost (úsilí klubu Sisyfos je skutečně sisyfovské povahy). Základem je, že břemeno důkazu spočívá vždycky na tom, kdo něco hájí. Na konferencích se scházejí odborníci a tvrdí leccos, avšak vždycky to musí podepřít důkazy vlastními; nikdo tam nepřednese své holé tvrzení s tím, aby ostatní dokazovali jeho neplatnost. Platnost je sice vždycky podrobena pochybností, ovšem ta sama o sobě žádným tvrzením není (je otázkou).

Uvedenou aféru s Ferdinandem Peroutkou si mohl leckdo vzdělaný vykládat tak, že Miloš Zeman prostě jen rád uráží či že si dělá legraci ze všech. Avšak další příhoda jeho hluboké mezery ve vzdělání dokazuje. Ostatně jeho skutečné vzdělání se scvrkává na ekonomickou průmyslovku z komunistických časů, kde se to hemžilo výrazy: nadhodnota, výrobní prostředky a výrobní síly, třídní boj a podobně. Dějiny ukázaly naprostou scestnost komunistického učení, takže ta jeho škola byla vlastně úplně k ničemu. V každém případě na té škole nikdo neučil jemné nuance moderní logiky zahrnující chybné myšlení.

Myšlení toho rázu, že Daniel Herman je lhář jen díky tomu, že nikdo z uctívačů Miloše Zemana nemůže (nechce) potvrdit Zemanovo vydírání, představuje totiž selhání (fallacy) stejného druhu. Nyní v podobě odkazu na to, že nikdo ta slova dosvědčit nemůže. Děsivé je, že Miloš Zeman z toho hned odvozuje lež svého protivníka, přičemž žádá, aby odstoupil. Ovšem skutečnost je daleko prostší: náš pan president jen dokládá to, že není schopen pochopit to, co zná každý jen trochu vzdělanější člověk a řídí se tím. Velmi by mu prospělo vzít pár hodin doučování.