V rozhlasové debatě se spoluautorkou petice/stížnosti papeži na pražského arcibiskupa a žádosti, aby mu neprodloužil mandát, se mi vybavila vzpomínka na režim státní ideologie a udavačství, ale ve svobodném světě by možnost umlčovat oponenta existovat neměla. Politici v Evropě si ale vymysleli na obranu své politiky otevřených hranic, rovnostářství a dalších pitomostí ideologii tzv. politické korektnosti a vyvolali v život dobrovolné cenzory a hlídače slov. Když jsem se o dozoru projevu zmínil, milá dívka se podivila, starý režim nepamatuje: „U nás nic takového není.” A proč tedy osočujete prezidenta z islamofobie?

Na odchodu se mě ironicky zeptala, chtěl snad vás někdo umlčet? Náhle mi svitlo. Ano, býval jsem často zván do studia ČT24, abych komentoval dramatické události posledních let v Británii, kde jsem studoval a přednášel. Po mé výpovědi o sebevražedném útoku v Londýně p. Zd. Horner umístil na blog MfDnes denunciační text pod názvem Mediální obluda a přesvědčen o neoddiskutovatelné pravdě politické korektnosti vyhrožoval vedení televize, aby mě do studia nezvali. Mávl jsem nad tím rukou, nikdy jsem o něm neslyšel, téměř nikdo ho nečte a polemizovat s útoky ad hominem? Dokažte, že nejste obluda? Co se však nestalo. V ČT24 jsem se už neobjevil. Náhoda, řekl jsem si, našli si někoho lepšího. Jenže ouha, třikrát během sedmi měsíců mi zatelefonoval veselý, mladistvý hlas a zval mě do studia, aby později opět zavolal a roztrpčeně s omluvami vysvěloval změnu programu.

Horner: „A. Tomský se opět vyznamenal prohlášením, že v Koránu je 313 citátů operujících s násilím. Redaktorka mu dala, zřejmě na pokyn režie, neuvěřitelný prostor k jeho diskriminační rétorice… S odborníky propagujícími diskriminaci, ať již za účelem tzv. bezpečnosti nebo přímo z důvodů kulturního rasismu, se roztrhl pytel. Zrada vzdělanosti, která se dává do služeb politické prezentace diskriminačních modelů, zdali za peníze nebo z přesvědčení, je momentálně explozivní… z řady „zkažených intelektuálů“ stačí jeden. A.Tomský, emigrant v Británii, by měl vrátit diplomy týkající se teologie, protože o jeho lhaní o skutečnostech týkajících se náboženství by se dala napsat kniha. Naposledy jeho kvantifikace násilných citací v Koránu je zcela vycucaná z prstu. Profesor si dovolí veřejně říci, že někde četl... a podá falešnou informaci. Je to zneužití akademického titulu. Právě v tomto postupu vidím zásadní hrozbu postfaktismu, kdy ideologické dojmy nahrazují skutečná fakta. „Akademik“ neváhá zneužít autoritu svých titulů a ovlivňuje veřejnost bludy… Prostě by se měla konat každých pět let atestace veřejných výroků každého akademika, která by mohla vést i k tomu, že bude titul odebrán. Myslím, že by si řada hlasatelů diskriminace dávala větší pozor na to, co veřejně vyplivne.”

Komentář trval pár minut, zkratky nutné. V kanonických knihách islámu (korán, život proroka a sunna) je násilných pasáží asi 700 (islamolog A. Mussali, Judaisme, christianisme et islam: etude comparée, 2007), vynechal jsem ty o ženách a společnosti a citoval číslo týkající se nepřátel.

Ne teologii, zato religionistiku a filosofii jsem studoval. Korán je otřesné čtení. Muslim má na vybranou málo umírněných súr, apodiktické příkazy božího posla valnou interpretaci neumožňují a z mešit v Evropě zaznívá dobyvačná rétorika.

Horner neví, že „islamofobie” je výmysl, fobie dle starých Řeků je chorobná, psychosomatická reakce jako klaustrofobie nebo arachnofobie - děs z pavouků. Kritika náboženství, i kdyby tvrdila, že je prorok vrah, neříká, že jsou zločinci muslimové. Islám vyznávají mnohá etnika a „kulturní rasismus”, to už je opravdu pitomost. V rozhovoru o inspiraci islamistů koránem žádná výzva k diskriminaci nepadla. Problém soužití s muslimy je opačný. To oni v naší svobodomyslné civilizaci vyžadují právo na diskriminaci žen, židů, homosexuálů a zákaz blasfémie.