Několik mých starších známých prohlásilo, že současný boom reality show je nebere. Když jsem se zeptal proč, jeden z uvedených důvodů byl nadmíru zajímavý. Tvrdili totiž, že něco podobného tu bylo více než 40 let za vlády komunistů.

Tehdy mohl být sledován každý, navíc o tom ani nevěděl. Natož aby vyhrál deset milionů. Počet „diváků“, tedy sledujících, byl omezený na několik příslušníků vykonavatele státní moci. Ti si mohli dovolit vše, odposlechy byly běžné a jistě se instalovaly i skryté kamery. Velký bratr prostě fungoval za minulého režimu spolehlivě a téměř nic mu neuniklo. Srovnání tehdejšího pronásledování nepřátel státu s dnešními televizními pořady je možná trochu kostrbaté, ale v praxi to fungovalo stejně.

Největší rozdíl je v tom, že odposlechy disidentů nevysílala televize a rozhlas. Také to nebyla výdělečná činnost a přenosy tehdejších odposlechů nebyly prokládány reklamou. Mnozí se sledovaných za komunistické éry navíc samozřejmě nevěděli, že jsou pod neustálým dohledem. S porušováním soukromí nikdo z nich nesouhlasil a ani nebyly slíbené prémie za to, že je na každém kroku pronásledují příslušníci StB.

Prvními diváky reality show u nás tedy byli policisté. Dnes si tohoto luxusu můžeme dopřát všichni, sledování lidí non stop se stalo celonárodní zábavou. Někteří diváci jsou proti a mnozí z nich z jednoduchého důvodu - Velký bratr je sledoval desítky let a jim se teď masová zábava na podobném principu nezamlouvá.

Osobní stránka autora