SPOLEČNOST: Komunismus včera, dnes a zítra
Komunistická členská základna tedy klesá. Pro jejich funkcionáře je určitě znepokojivé i její složení. Polovina členů je starší než sedmdesát let a pouze šest desetin procenta je mladší než třicet let. Roční pokles činí v posledních letech kolem šesti procent, a polovina lidí byla v komunistické straně už před rokem 1960. Nových členů je po roce 2000 jen 3,3 procenta. Kromě důchodců je mezi komunisty šest procent podnikatelů a tři procenta zemědělců. Základní organizace nejsou ve všech městech. V červnových volbách KSČM propadla a místo dosavadních 41 má jen 26 poslanců.
Mohli bychom si říkat, dobře jim tak, jinak to dopadnout nemohlo, poslední komunista ať zhasne všechny světla na sekretariátě. Bohužel však není ještě vyhráno.
Volilo je přes šest set tisíc voličů. Tolik lidí mělo nějaké důvody pro to, aby je volilo. Někteří tvrdí, že za komunismu se jim vedlo líp. Celkem 15% lidí to říkalo při průzkumech veřejného mínění. Není jich tedy moc, ale jsou. Je to kohorta bývalých estébáků, veksláků, taxikářů, fízlů, funkcionářů jako byli ředitelé OPBH nebo jiných lukrativních prebend, zelinářů nebo prostě těch, kteří se v onom režimu zabydleli, moc se nepředřeli, proseděli pracovní dobu v hospodě a pak melouchařili. Takoví lidé v minulosti způsobili, že reálný příjem našich občanů je dnes na devatenácti procentech Dánska nebo jiných evropských zemí, zatímco v době první republiky jsme byli ve světě mezi deseti zeměmi s nejvyšší průmyslovou výrobou. To jsou důsledky toho, že se některým vedlo líp, ačkoliv si to nezasloužili. Socialismus a komunismus byly cestou do hrobu, to nakonec i mocipáni poznali.
Období přechodu, u nás rok 1989, bylo především ukázkou toho, že oni už nemohou vládnout dál, že se ideály sesuly a něco se musí stát. Komunisté se však pokusili nějakou moc si udržet a dodnes je to stálý problém. Těsně po listopadu 1989 se komunisté, jejich děti a jiní příbuzní a jejich přívrženci začali zmocňovat bohatství země, najednou odkudsi měli dost peněz na podnikání, ředitelé podniků se najednou stávali majiteli a národ se divil. Byly to velké i malé majetky, které tak přecházely do jejich rukou, převody byly více či méně legální a národ se dodnes se diví. Říká se, že to domluvil Havel a Občanské fórum výměnou za politickou moc, ale dělo se to i v jiných zemích tábora míru a socialismu, kde tyto převody probíhaly dávno před rokem 1989, a tak Občanské fórum a Havel asi udělali, co mohli, ale bylo to málo platné, stalo se. Existují o tom doklady, knihy a úvahy. Staré struktury prostě přešly do nové doby a dnes je vidíme na každém kroku. Příkladů jsou tisíce.
V některých odvětvích národního života je vliv těch starých výraznější než jinde. Petr Cibulka ve svých materiálech cituje policistu, který dobře zná situaci v Policii České republiky. Ten říká:
“Možná ani není tajemstvím, že u PČR slouží velmi mnoho policistů tzv. předlistopadových. Tak jak jsem všechny tyto policisty poznal, a to skutečně a bez přehánění (a bohužel i bez výjimky), jedná se o velmi zaryté komunisty, kteří prošli jak skvělou komunistickou politickou školou, tak i útvary, které úspěšně potíraly cokoliv demokratického v tomto státě.
Je až s podivem, jak jim tento vložený prvotní otisk zůstává věrný až do dnešního dne. Jsou to lidé kteří do dnešní doby nepokrytě a bohužel mnohdy i bezostyšně dávají najevo svoji minulost a svoje fandovství ke KSČ.”
V soudnictví už je situace lepší a jen málo starých soudců z dob socialismu ještě slouží.
Lokální mafie také existují a skládají se z bývalých estébáků a jiných straníků, veksláků, zkorumpovaných policistů a podobných individuí. Nedávno se psalo o Radovanu Krejčířovi, který podivuhodným způsobem zmizel ze svého domu během domovní prohlídky a vynořil se v zahraničí. Býval za komunismu vekslákem. Jeho otec Leonard Krejčíř byl okresním tajemníkem KSČ a zmizel nedávno neznámo kam, asi někam v lese hluboko pod zem nebo do přehrady nebo do teplárny.
Tyto mafie ovládají některá města. Příbram se dnes nazývá České Palermo. Ovládal je donedávna Jaroslav Starka, jehož otec býval hostinským a důvěrně znal ze svého podniku hodně stranických funkcionářů. Nedávno byl Starka zatčen, ale asi se z toho dostane.
Místní mafie ovládá Karlovy Vary, v nichž působí cizojazyčná ruská skupina. Také Most a Litvínov byly ovládány místním gangem, který vybíral výpalné od podnikatelů.
Svět je inherentně nespravedlivý a k nápravě takovýchto poměrů určitě nedojde způsobem, který bychom si přáli, legálně a spravedlivě. Bude to trvat dlouho. Nezoufejme, k nápravě dojde, ale ne přímo a ne najednou. Jedno nás může potěšit: Ti lidé se už nevzdají svých majetků a privilegií, ti potopí komunistické myšlenky navždy. Jsou to komunisté bez komunistické ideologie, která nikomu, ani jim, už nemá co dát.
V ostatních postkomunistických zemích je to podstatně horší, bývalá politbyra vládnou mnohem otevřeněji, ale i tam se situace pozvolna mění. Je to ironie osudu. Ti, kteří se holedbali, že jsou nositeli té nejpokrokovější ideologie, marxismu-leninismu, ji dnes pohřbívají. Sami vidí, že je k ničemu. Je to obrovské ideologické vítězství, z odhodlaných bojovníků za štěstí lidu se náhle stali hnusní vydřiduši, kapitalisté a vykořisťovatelé. Ze včerejších bolševiků je dnešní buržoasie. Takže ani ti dnešní to v krvi nemají, spíše v moči.
