... je naše zem rozkvetlým sadem

A nejen naše zem, ale většina planety. O tom ostatně svědčí již tradiční soutěž o Darwinovu cenu, kterou zde ale nebudu rozebírat. Jen malý příklad. Vítěz jednoho z ročníků hrál ruskou ruletu místo se šestiranným bubínkovým revolverem s automatickou pistolí. Velmi tak zvýšil svoje šance na "výhru". Blížila se 100 % nebo jak se v teorii pravděpodobnosti správně říká, blížila se jedné (událost nastane skoro určitě).

Roztodivných věcí se kolem nás děje celá řada. Člověk se najednou dozvídá, že člověku s pochybnou pověstí svěřili hospodaření se skoro 25 miliardami korun a že policejní prezident rozehrál s ministry hru vabank, tedy o vše. Má proti sobě dva, a tak jsem zvědav, jak to nakonec ustojí, protože podle ministra Kubiceho porušil nejen policejní předpisy a nařízení, ale i svůj vlastní slib, že jakýkoli kontakt s politikem bude okamžitě hlásit. Nehlásil.

Leč obraťme svoji pozornost k žertovnějším, i když vlastně docela smutným událostem. Smutným proto, že se vůbec mohly stát. Případ padělané (je vůbec výroba neexistují bankovky paděláním?) erotické tisícieurovky opravdu rozesměje. Kdyby tedy nebyl tak smutný, že? Co se honilo v hlavě mladému prodavači, když tu bankovku měnil. A mění se vůbec cizí bankovky normálně v krámech? Nemyslím.

Okurkovou sezónu také osvěžil příběh dvou mladých milenců, kteří byli "strženi proudem na jez". To asi nepochybně byli, ale také by to chtělo jim vysvětlit, že ony legrační plovoucí balónky nejsou balónky, ale bóje a že ohraničují bezpečnou vzdálenost od jezu. Takže, kdo se vydá za ně a je stržen proudem, měl by si ten zákrok hasičů také hezky pěkně zacálovat neboli zaplatit.

S postupem civilizace stupeň zodpovědnosti za život a zdraví svoje i svých dětí u člověka neustále klesá. A nejen dětí, že? V USA museli dát do návodů k pračkám a mikrovlnkám, že není radno v nich prát a sušit domácí miláčky. Ano, opravdu to někoho napadlo. Na horkých nápojích musí být napsáno, že jsou horké, a u oken zase že pád z výšky může způsobit smrt. To jsem si ale vymyslel, i když velice pravděpodobné to je.

Ono to je hlavně o zodpovědnosti. Před pár lety dostala podmínku matka, která nechala ve vlaku jít malého chlapce na toaletu samotného a on vypadl z vlaku. Chvíli žila naděje a spekulovalo se o únosu, ale naděje pohasla, když hocha našli mrtvého u trati. Proto nepochopím, jak může někdo chtít a dostat odškodné za to, že nechal své dítě na eskalátoru metra tak skotačit, až přišlo o pár prstů na noze. Tady by otec, který u toho byl, neměl dostat odškodné, ale pokutu, že se o chlapce nestaral.

Pokud někdo riskuje adrenalinově, tedy dělá něco na hraně, pak to ještě je jakž takž pochopitelné. On třeba i zahyne, ale alespoň ví proč. Nejhorší jsou ti, kteří se do nebezpečí vydávají z vlastní blbosti. A vůbec jich není málo. O jezu smrti Dráchov na Lužnici se říká, že už má na svém kontě okolo deseti obětí. A zcela určitě se zase najde někdo, komu bude zatěžko loď přenášet a "zkusí to". Možná mu to vyjde, ale i tady to je ruská ruleta.

A ještě pár slov k mému oblíbenému tématu: Automobilizmus obecně a blikání obzvláště. Jedu takhle odpoledne ulicí na Dolinách směrem do Podolí a přede mnou najednou brzdí auto. Vzdálenost dodržuji spíše větší, takže jsem bez problémů zastavil a čekám, co bude. Nedělo se nic.

Po chvíli, když pominul provoz v protisměru, dotyčný umělec zapnul levý blinkr a vjel na malé parkoviště. To už tedy ten blinkr vůbec nemusel zapínat, že? Ono je ale zcela běžné, že nám řidiči blinkrem oznamují, co udělali, nikoli to, co se chystají udělat. Takové formální zablikání, aby se neřeklo, že neblikal, ale informační hodnota toho blikání je rovna nule.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem