19.3.2024 | Svátek má Josef


SPOLEČNOST: Hledá se ideální manželka

20.2.2020

Deník N uveřejnil 29. ledna 2020 překlad článku britské feministické psycholožky Jessiky Taylorové. Text je koncipován jako jakýsi dopis mužům, kteří říkají, že chtějí silnou a nezávislou ženu. Těmto mužům pouze taková silná, nezávislá a odhodlaná žena připadá sexy a prý píší na fórech, že hledají soběstačné ženy, protože jsou inteligentní a smělé. Těmto mužům pak vzkazuje psycholožka, ať si uvědomí, že taková silná a nezávislá žena muže vlastně k ničemu nepotřebuje. Nepotřebuje dárky a lichotky, nepotřebuje žádnou ochranu a starostlivost. Je naprosto soběstačná, muže nepotřebuje, spíše se o ně jenom zajímá. Ve vztahu je pánem a rovnocenným partnerem. Dr. Taylorová pak mužům oznamuje, že dávno pryč jsou doby, kdy žena fungovala jako matka a chůva. Rovnocenní partneři se sice ve vztahu podporují, ale nikdy o sebe nepečují. Vyzývá muže, aby si sami prali, uklízeli po sobě a platili své účty. Jedině s takovým mužem může pak být silná a nezávislá žena spokojena.

Psycholožka Taylorová zná mnoho mužů, kterým silná a nezávislá žena imponuje, a právě takovou ženu se snaží najít. Paní doktorku by možná urazilo tvrzení, že se stala obětí velkého nedorozumění. Pokud je pravda, že taková žena muže nepotřebuje, měla by si uvědomit, že ani muž vlastně nepotřebuje takovou ženu. Samozřejmě se o ni zajímá. Byla by pro něj jistě výbornou partnerkou, přítelkyní, milenkou, společnicí. Bohužel však naprostá většina z těch hledajících mužů takovou ženu intuitivně odmítá jako manželku a jako matku svých dětí.

Z evolučního hlediska pro muže totiž monogamní manželství vůbec žádné výhody nepřináší. Muž nevstupuje do manželství z důvodů biologických, ale z důvodů společenských. Ve skutečnosti je biologicky stimulován k co největšímu rozšíření svých genů, proto tíhne k promiskuitnímu chování. Společnost se pak snaží mužskou promiskuitu regulovat pomocí sňatku. Manželská smlouva, nebo jak se u nás na Moravě říkalo „s babou na papíry“, tedy se ženou silnou, nezávislou a samostatnou představuje pro muže výrazné riziko. Ten zájem registrovaný psycholožkou Taylorovou není zájmem o manželku, ale o milenku.

Není daleko od pravdy tvrzení, že sex je cena, kterou ženy platí za manželství, a manželství je cena, kterou muži platí za sex. Už slavný spisovatel Milan Kundera kdysi prohlásil, že žádný muž se nikdy nežení, každý muž je vlastně „ženěn“.

Psycholožka není schopna znásilnit biologické zákony. Feministkám se ještě dlouho nebude líbit odlišné postavení žen v zaměstnání, údajná diskriminace a nižší průměrný výdělek. No, tak to by se ženy musely vzdát mateřství a zásadních ženských povahových rysů, ke kterým patří lepší umění v opatrování a ošetřování. Proč myslíte, že je desetkrát víc zdravotních sester než zdravotních bratrů? Ženy to prostě lépe umí. Muž nikdy nebude moci otěhotnět a rodit. Taky kojení by se dařilo jen s velikými obtížemi. Slovní spojení „mateřská dovolená“ zní přirozeně, „otcovská dovolená“ pak vnímají jako karikaturu nejen „laudatores temporis acti“ – milovníci starých časů, ale i psychologové, kteří dosud nepropadli feministickým nesmyslům.

Moje manželka pracovala jako vychovatelka ve školní družině, má pro tuto práci nejen vzdělání, ale i přirozené povahové předpoklady. Před léty jsem ji pověřil soukromým výzkumem a požádal ji, aby u svých kolegyň požádala o odpověď na otázku: „Když v družině dojde k vážnějšímu úrazu dítěte, komu budete podávat telefonickou zprávu? Tatínkovi nebo mamince?“ Stoprocentní výsledek zde jistě nemusím zdůvodňovat. Tady rovnoprávnost nikdy neexistovala a nikdy existovat nebude.

Můj nový výzkum by pak mohl znít otázkou pro všechny muže: „Chtěli byste mít feministickou psycholožku Jessiku Taylorovou doma za manželku?“ Raději ten výzkum nebudu dělat.