19.3.2024 | Svátek má Josef


SPOLEČNOST: Googlením ještě nikdo nezmoudřel

25.1.2020

Ve společnosti se rozšířil názor, že starší lidé neumí pracovat s informacemi a každému naletí, zatímco ti mladší jsou mistry v jejich ověřování, a tak je jen tak někdo nedostane. Máloco je přitom tak vzdáleno skutečnosti.

Názory o určité „mentální nezpůsobilosti“ starších lidí se začaly šířit především v reakci na zadrhnutí se procesu přeměny západní společnosti v progresivisticko-socialistický ráj. Což se stalo při posledních amerických prezidentských volbách a následně při referendu o brexitu. U nás pak poté, co parlamentní volby vyhrálo hnutí ANO a prezidentem se stal Miloš Zeman. V těchto případech totiž byli starší lidé údajně zmanipulováni, a proto volili „špatně“ (zde).

Dle mého soudu jsou však podobné názory spíše projevem nezvládnutého zklamání z volebního neúspěchu některými příznivci „poražených“. Což u nich v kombinaci s radikalismem a absencí respektu k názorům druhých vytváří třaskavý koktejl vedoucí až k návrhům na omezení volebního práva maximálním věkem (zde), nebo naopak jeho posunu do mladších věkových kategorií (zde). Vzhledem ke zhoubnosti obdobných myšlenek je jen dobře, že jde o názory okrajové.

Údajná manipulovatelnost seniorů je ilustrována například jejich menší odolností vůči praktikám tzv. „šmejdů“. Z čehož se dovozuje, že úplně stejně skočí na špek kdejakému dezinformátorovi a uvěří každému jeho žvástu (zde). Naopak u mladších lidí se oceňuje jejich schopnost si informace ověřovat z více zdrojů na internetu, a tak jsou prý manipulovatelní obtížněji. Dle mého soudu jde však v obou případech o zjednodušující generalizaci vedoucí k chybným závěrům.

Jednak to, že se starší člověk nechá napálit od nepoctivce a koupí sadu předražených hrnců, nebo „výhodnou“ energii totiž neznamená nic víc, ani nic míň než to, že se hrncích, ani v energiích nevyzná. Ale rozhodně nelze na základě toho usuzovat, že by se obdobně mýlil i v jiných otázkách. Především v těch, kde se může řídit svojí životní zkušeností.

A tak vůbec nepotřebuje být manipulován, aby byl například skeptický vůči nápadům sestěhovat lidi různých kultur na jedno místo a očekávat, že si všichni padnou kolem krku. Vidí totiž, jak to funguje v zemích, kde již nyní početná migrační komunita žije. Stejně tak se staví rezervovaně k „objevu“ 56 genderů (nebo kolik jich vlastně je), když pohlaví jsou jen dvě a přírodou (nebo Bohem) je to zařízeno tak, že jsou nutnou a zároveň postačující podmínkou pro pokračování lidského druhu. I bez manipulace pak pochybuje také o tom, že je dobré pouštět se do experimentování na dětech a umožnit jejich výchovu stejnopohlavními manžely. Podobně používá vlastní hlavu i v otázkách životního prostředí. Moc dobře totiž ví, jak dopadly všechny ty pokusy „poroučet větru a dešti“ za komunistů. A proto je i bez „nápovědy“ nedůvěřivý k těm současným.

Zkrátka a dobře. Starší lidé nepotřebují být nikým manipulováni, aby věděli, že multikulturalismus je blbost, 56 genderů je uměle vytvořený problém a že přírodě se poroučet nedá. A tak logicky nedůvěřují těm, co jim tvrdí opak.

Každý člověk je pochopitelně poměrně lehce manipulovatelný v oblastech, o kterých nemá ani ponětí. Ti mladší pak dle mého soudu paradoxně i kvůli jejich schopnosti si „informace dohledávat“. Jednak je obvykle hledají v místech preferovaných jejich sociální bublinou a jde tedy o informace jednostranné. Jednak mají často společný (pra-)zdroj. A jednak i kvůli tomu, že vzhledem k nedostatku zkušeností je u nich v porovnání s těmi staršími pravděpodobnější, že je vyhodnotí špatně.

Odlišné jsou pochopitelně metody manipulace. U mladých poměrně dobře zabírá třeba praktika, kterou osobně nazývám „hlazení ega“. Spočívá v pochlebování stylem: „jste přeci dost chytří na to, abyste poznali, že to či ono je fejk ňjůs“. No a protože poslední, po čem mladý člověk touží, je vypadat před někým jako trumbera, který skočí na kdejaký „dezinformační blábol“, tak skočí na dezinformační blábol skutečný.

Existují ale i propracovanější metody. Třeba vytvoření seznamu „důvěryhodných“ zdrojů. Jako například v aplikaci Newskit (zde) vychvalovanou na webu manipulátoři.cz (zde). I ta míří především na mladé, protože senioři si ve stahovaní apek zase až tak moc nelibují. Vychází z principu, že rozdíl mezi informací a dezinformací není v obsahu zprávy, ale v jejím nositeli. A tak je podle ní nevěrohodným zdrojem třeba iDnes. Pravděpodobně kvůli jeho vlastnění (byť zprostředkovanému) panem Babišem. Naopak důvěryhodnými zdroji jsou kupříkladu Aktuálně.cz nebo iHned, u kterých není evidentně na závadu to, že jsou ve vlastnictví pana Bakaly. Zřejmě není oligarcha jako oligarcha. Jeden nejspíš podle autorů aplikace vlastní média, aby demokracii zničil, kdežto ten druhý proto, aby ji zachránil. Jinak si totiž tento selektivní přístup vysvětlit neumím.

Dnešní mladá generace ovšem není ve své manipulovatelnosti nikterak výjimečná. Především totalitní režimy si toho byly vždy moc dobře vědomy a také toho patřičně zneužívaly. Proto také vznikl Hitlerjugend (Hitlerova mládež) a nikoliv Hitlerpensionäre (Hitlerovi penzisté). Zfanatizovaní modrokošiláci rozorávající v 50. letech meze se zase nerekrutovali z vejminkářů, ale byli to mládežníci z řad dělníků a rolníků. A při kulturní revoluci v Číně vedoucí k ještě totalitnější totalitě také nedělali tu nejšpinavější práci zasloužilí soudruzi, ale výhradně mladí lidé s vymytými mozky. Manipulace mladých je tak jednou ze zbraní autoritářských a totalitních režimů a nepřinesla nikdy nic dobrého. Člověk se proto logicky ptá, jestli neklepe nějaké nepěkné období dějin na dveře i nyní.

K tomu si dovolím ještě jeden postřeh. U starších lidí se velmi usilovně bojuje proti jejich manipulaci tzv. řetězovými maily. Což je samozřejmě v pořádku. Ovšem v principu obdobný proces šíření dezinformací, ale s mnohem větším dopadem, je tzv. sdílení prostřednictvím sociálních sítí, běžné pro změnu mezi mladými. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že jakákoliv konina, kterou někdo někde vypustí, se začne okamžitě šířit rychlostí blesku a má tak potenciál zasáhnout mnohem více osob a ve výrazně kratším čase, než když senior přepošle někomu zprávu mailem. Přitom jsem ovšem nezaznamenala, že by se stejně usilovně jako proti řetězovým mailům bojovalo i proti metodě šíření dezinformací jejich sdílením na sociálních sítích. Je to šlendrián, nebo záměr?

Ale zpět k manipulaci starších a mladších. U těch prvních to jde v porovnání s těmi druhými dle mého soudu obtížněji. Možná si nechají vnutit předraženou deku, ale jsou mnohem více imunní vůči kázání falešných proroků než lehce manipulovatelná mládež. Ono totiž není nikde psáno, že ten, kdo je schopen dohledávat si informace na internetu, je také umí správně vyhodnocovat. Životní zkušenost je zkrátka nenahraditelná a googlením ještě nikdo nikdy nezmoudřel...

Převzato z blogu se souhlasem autorky