Pastýřské listy evropských biskupů k "filosofii genderu"

V roce 2014 se Církev chce ve zvýšené míře věnovat problematice a podpoře rodiny. V této souvislosti vydali biskupové několika evropských zemí (Polska, Slovenska, Portugalska…) už na přelomu roku listy, jež se kriticky vymezují k tzv. filosofii genderu a požadavkům z ní vyplývajícím (gender mainstreaming).

Slovo "gender" označuje pohlaví jakožto dané nikoli lidskou přirozeností, ale výchovou a klimatem ve společnosti.

Je to pojmový základ pro mnohé, nač v dnešní západní kultuře narážíme v požadavcích nejen feministek, ale liberální levice obecně. I v Církvi se najdou iniciativy, které se k podobným požadavkům připojují. V Čechách a na Slovensku se toho ujala křesťanská intelektuální platforma"Societas Peregrini", jejíž protestní dopis otiskl Katolický týdeník. Proti dopisu se naopak ozývají hlasy katolické veřejnosti; na toto téma bude ještě řečeno mnohé a já toho ráda vyčkám. Zde chci jenom upozornit, že "protigenderový postoj" není specifikem biskupů, katolíků a konzervativců, ale připojují se k němu i jiné hlasy. Pro ilustraci uvedu několik výňatků z článků renomované německé novinářky a publicistky Bettiny Röhlové, jejíž texty otiskují i levicovější listy, např. Spiegel, Cicero a velké deníky.

Paní Röhlovou chci citovat proto, že má pro feministické otázky speciální kvalifikaci: je totiž dcerou teroristky Ulriky Meinhofové z Frakce Rudé armády. Ta kvůli angažmá na radikální levici opustila své dvě děti a pokusila se je dokonce odložit do tábora pro palestinské sirotky v Jordánsku, čemuž na poslední chvíli zabránil její druh společně s manželem (a otcem dětí).

Röhlová charakterizuje "gender mainstreaming" jako tsunami. Podle ní, resp. podle jejích zkušeností s německou politikou připravuje tenoučká funkcionářská vrstva politiků za kulisami půdu pro "genderovou společnost".

Už od podzimu 2003 financuje spolková ministryně pro ženy "Centrum genderové kompetence" na Humboldtově universitě každoroční částkou 340 000 eur. Centrum podle ministryně "iniciuje výzkum a podporuje zavedení ´gender mainstreamingu´ do všech oblastí společnosti, hospodářství, politiky a státní správy´". "´Gender mainstreaming´ je kouzelné slůvko nejnovějšího stádia feminismu," píše paní Röhlová, "o němž až dodneška nikdo neví, co přesně znamená." Feministka Alice Schwarzerová už před lety prohlásila: nerodíš se jako muž nebo žena, ale jako "člověk", a teprve později se rozhoduješ, kým chceš být. Každý musí získat kulturní, sociální pohlaví – "gender" – jež je zcela nezávislé na biologickém pohlaví; představuje odchod od pohlavně neutrální politiky.

Feministky požadují pozitivní opatření ve prospěch počtu žen ve všech profesích, aby se vyrovnaly diskriminace z minulosti. "Gender mainstreaming" pak znamená kompletní přestavbu společnosti a novou představu o lidstvu. "Je to totalitní komunismus v oblasti vztahů mezi pohlavími," říká Röhlová. Reálně existující svět se přeznačuje na patriarchát, zatímco přestavba společnosti má cílit k matriarchátu. "Děti patří do jeslí, dívky do programů na posílení gender-mainstreamingu, chlapci do převýchovy. A rodina? Ta se odstraní." … "Gender-mainstreaming" představuje jakýsi pseudovědecký rasismus. Röhlová upozorňuje, že všechny tyto koncepty se prosazují s vyloučením veřejnosti.

Poukazuje také na to, že genderové feministky prosazují své požadavky bez jakéhokoli mandátu. Nikdo se většiny žen neptá, zda se skutečně chtějí vzdát péče o děti. Nikdo se jich neptá, zda skutečně chtějí být zaměstnány. Je přitom těžko představitelné, že by bylo možné odstranit biologickou stránku člověka.

Genderová politika rozkládá společnost. Ničí nejen rodiny, ale podporuje i osamělost lidí ve společnosti ("single" životní styl). Vyvolává konflikty mezi generacemi. Odděluje Němce od migrantských společenství, takže působí dezintegrativně. Podle názoru Röhlové odděluje genderová politika nejen ženy od mužů, ale především ženy od žen. Vzniká jakási nová kasta "elitních feministek", které s běžnými, zejména manuálně pracujícími ženami nemají nic společného.

Dnešní německé politice Röhlová vyčítá, že ani CDU ani SPD nenabízejí vlastní obraz člověka. Vzniklé vakuum pak zaplňují "stále agresivnější, samozvaní, státem krmení badatelé o rasismu". Přitom o hospodářské pozici Německa nerozhodují maličkosti, jako je minimální mzda a přesuny daní, ani účelové dárečky stranické klientele. Rozhodující je obraz člověka, který straší v hlavách velké koalice. "Křesťanský obraz člověka Merkelová úplně škrtla. Nedělá to samozřejmě veřejně, naopak: tváří se, že tento obraz je pro stranu s ´C´ na začátku prostě samozřejmostí. Ale humanistický obraz člověka, který podává naše ústava i ústavy dalších států západního humanistického řádu, je Merkelové lhostejný. … Bezkoncepčně přijímá zeleno-rudé fantazie o člověku." Kdo chce pochopit obraz člověka podle velké koalice, nemusí se CDU zabývat. Z křesťansko-demokratického a křesťansko-sociálního dědictví zde nezbylo nic.

"Musíme to opravdu brát tak do hloubky? Nejde o něco menšího? Musíme se v konkrétní politice zabývat tak obtížným abstraktem, jako je obraz člověka? Ano, musíme. Protože právě dnes probíhá v naší společnosti nevratný transformační proces. Za ten sice SPD neodpovídá, ale právě ona je "podvozkem" pro zájmové skupiny, a tedy příčinou negativních procesů, jež probíhají. Je sběrným košem pro všechny ty, kdo se nedemokraticky staví do pozice "expertů", kteří chtějí v Německu a v Evropě vytvořit novou společnost a za tím účelem potřebují odstranit stávající řád a vytvořit – nátlakem nebo násilím – "nového člověka".

Skupina "Societas Peregrini" vyzývá biskupy k dialogu. Ale filosofie genderu není jen tak nějaký názor, s nímž lze debatovat jako rovný s rovným. Je to mocná, obrovskými částkami peněz vybavená ideologie, jíž je prostě třeba čelit.

Biskupům, kteří k tomu mají odvahu, upřímné "Pán Bůh zaplať!"