Kontrapropaganda nechce, aby jí někdo věřil. Chce, aby lidé přestali věřit čemukoliv

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp nebude zasedat v Etické komisi pro vyznamenávání aktivních odpůrců vůči komunismu, protože jeho jmenování odmítl kontrasignovat premiér Bohuslav Sobotka.

Učinil tak poté, co ho k tomu vyzvali historici a kdy v úterý 24. ledna 2017 i samotná devítičlenná komise odmítla Srpovo členství s odůvodněním, že nesplňuje zákonné podmínky, uvedl místopředseda komise Prokop Tomek. Ve stejný den se od Srpa distancovali i bývalí členové výboru Jazzové sekce.

Bohuslav Sobotka svůj postoj zdůvodnil:„Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB.“

Karel Srp měl se Státní bezpečností spolupracovat v letech 1976 až 1983, nejdříve jako důvěrník a později jako agent, od roku 1982 opět jako důvěrník. Městský soud v Praze ale v roce 2000 rozhodl, že ho StB evidovala neoprávněně. Znalec nebyl schopen určit, zda podpis na vázacím aktu (originál se nezachoval), který je jen na tzv. mikrofiši, patří Srpovi.

Rozhodnutí soudu však přišlo dlouho předtím, než nový zákon v roce 2007 otevřel archivy Státní bezpečnosti. Podle badatele Miroslava Vodrážky, který je sám držitelem osvědčení účastníka odboje, z nich vyplývá, že Srp se se svými řídícími důstojníky sešel na 151 schůzkách a podal celkem 299 zpráv.

Karel Srp dle něj donášel například na Jaroslava Hutku, Vladimíra Mertu, Ladislava Zajíčka, Miloše Čuříka, Pavla Turnovského či Jaroslava Neduhu. „Stručné ukázky z archivních spisů dokládají zároveň i závažnou skutečnost, že mnohé zprávy vedly StB k takzvaným rozkladným akcím,“ uvedl badatel.

Konkrétně mi Jaroslav Hutka poslal záznamy vedené ve svazku StB pod číslem 25 280. Podle nich měl Karel Srp krycí jméno Hudebník a z oficiálních záznamů z 22. 9. 1976, z 6. 9. 1977 a z 13. 4. 1978 vyplývá, že jeho operativními důstojníky StB byli pplk. Zdeněk Svoboda a nstrž. Jiří Šimák.

Karel Srp a jeho tehdejší kolegové z Jazzové sekce se po období údajné spolupráce s StB stali terčem represí režimu. Po vykonstruovaném procesu v roce 1986 skončil i Karel Srp na 16 měsíců ve vězení. Sám Srp i přes uvedená fakta dodnes odmítá, že by s StB spolupracoval. Ale po ukončení jeho práce jako agenta si StB o něm poznamenala: „Po zrušení Jazzové sekce ztratil zpravodajské možnosti, ...ale chtěl zůstat ve zpravodajské síti... Spolupráce byla přerušena, protože Hudebník měl tendence k neserióznosti.“

Prezident republiky přesto ve svém prohlášení z 25. ledna považuje odmítnutí kontrasignace za ubohé a pan Srp pro portál Novinky.cz téhož dne řekl, že za odmítnutím je zloba a ubohost.

Postoj Bohuslava Sobotky je důležitý hlavně proto, že tak učinil v době, kdy kontrapropaganda už nechce, aby jí někdo věřil, ale aby lidé přestali věřit čemukoliv. Fakta bychom neměli nikdy ignorovat.

Psáno pro ČRo Plus