SPOLEČNOST: Čas prchá jak splašená mrcha
Faktem zůstává, že lidi se strašně rádi nechají strašit. Možná je to proto, že je to nejen dráždí, ale taky naplňuje pocitem pohody, že jim se to ještě nestalo. Ti, co vyhledávají ve zprávách bouračky a neštěstí, rozhodně nejsou ti, co nosí kytičky na památníčky zabitých kolem našich silnic.
Druhá oblíbená zábava a potěšení je to, že sousedovi chcípla kráva, že...
Takže na nás chrlí media jednu hrůzu za druhou. U nás v „kotlince“, jak říkají krajani (Moraváci by se měli urazit, Morava není žádná „kotlinka“, ale „brána“ a rovina mezi Polskem a Rakousy).
Takže už se nějakou dobu třeseme, že jestli padne Řecko, zchudneme a padneme do bídy. Těch rozborů, co o tom na nás vychrlili! Řekové jako vždycky na celou poněmčenou a pofrancouzštěnou Evropu dlabou. Takže je tam fajn a přes proudy uprchlíků tam letos přijelo z Česka i odjinud víc lidí na dovolenou než loni.
Pak na nás padla Ukrajina. Milí přátelé, co bydlíte daleko, tak možná čtete, že je u nás údajně asi 120 000 Ukrajinců. Ale naše tajné služby nedávno pošpitaly, že jich je tady asi 300 000. On se v tom nikdo nevyzná, rusky mluví na ulici kde kdo, ale kdo je Rus a kdo Ukrajinec, Bělorus, Moldavan či jiný z bývalého SSSR, neví nikdo. Myslím, že ani BIS.
Takzvaná „úkáčka“ (podle Ukrajina) jsou všude, kde se manuálně pracuje. Noviny na nás sice od začátku ječely, že se Putin a jeho vojenské bandy co nejdřív dostaví do Prahy, kde se ruský kůň opět napije v Vltavy a nastane „ruské temno“, ale tady mluví pořádně rusky snad jen Zeman. Tak to většina lidí házela za hlavu.
Ve skutečnosti pak, mimo podpory Ukrajiny jako takové, se zdůrazněním otázky „kterej debil to tam zase rozvrtal“, přičemž pohledy nesměřovaly jen na Moskvu, nastal v Česku jeden velký problém. Kdyby zmizeli Ukrajinci do války, kdo bude proboha dělat u nás na stavbách? Kdo bude kopat metro? A co nemocnice? Bez ukrajinských a slovenských a jiných východních žen, kdo by tam uklízel? A ti doktoři mluvící rusky, kolik jich je ve skutečnosti Ukrajinců? A co z ručky do ručky placené uklízečky v domácnostech? Nějakou Ukrajinku na úklid má každá „slušná pražská“, případně jiná městská rodina. Kdo by po těch našich malých parchantech uklízel? Když jsou rodiče celý den v práci? He?!? Kubánky a jiné Středo- a Jihoameričanky to nevytrhnou. Tolik jich tu ještě není. Filipínky jsou až moc krásný a když přijedou, chtějí víc peněz a protože jsou hezký, tak sbalí vždycky nějakého chlapa.
Dnes jsme pod tlakem imigrantů a to je skutečně problém. Ale protože televize celé léto řvala, že se vedrem upečeme a zemědělci zhynou bídou a fšude bude sucho, až bude pořád sucho a furt sucho a pak všichni uschneme... tak už na imigranty a Merkelovou všichni kašlou a protože se nějak rozkecalo, že tady na ty vysportovaný mládence s iPhonama nejsme nějak zvědaví, tak se nám obloukem vyhýbají.
V televizi trvale hlásí strašlivá sucha. A několik dní staré záběry, jak se práší na polích za mašinama. Já se právě dívám na velký smrk před mými okny a už dva dny leje. A venku je ráno tak těsně nad nulou.
A tak je to často se vším.
U nás nastupuje podzim a budou sněhové a mrazové kalamity a u protinožců přijde léto a požáry. A tak je možná čas se na chvíli zastavit.
Kdysi bylo zvykem psát v takových okamžicích dopisy, doba je jiná, dneska mám internet. Tak napíši internetový dopis všem zdejším i vzdáleným čtenářům a přátelům
Milí přátelé kdesi daleko i blízko, dostal jsem v internetové poště odkaz na video Ostrov 1921 (autor snad Vladimír Kříž):
Protože většina krajanů a starších známých i u nás, velkou část času sedí na „zadeli“ a čumí na televizi či na počítač, má o dnešní realitě, jak dnes republika vypadá, dosti podivné představy.. Proto bych vás rád uvedl, jak říkáme my západní Slovani, abyste byli „im Bild“. Posílám tedy moderní dopis, kde si můžete klikat a nebo hledat na udaných adresách.
Takže než si začnete prohlížet ty shora inzerované obrázky, tak jen poznámku na okraj k tomu, co uvidíte na klipu. Schlagenwetr Altmarkt, dnes Ostrov nad Ohří, Staré náměstí, je dnes, dámy prominou, vyleštěný jak psí koule. Až na dva domy jsou zrenovované všechny staré objekty, mají nové barevné fasády, nové střechy a většinou i renovovaná anebo nová dřevěná okna. Vyrobená přesně podle těch starých. Lékárna č. 8 je v provozu a je soukromá, obsluha je příjemná. A mají, jak se říká, „fšecko“. Vyžeňte si z hlavy vzpomínky na staré komunistické lékárny!
Na Staré radnici na náměstí je výstavní síň, kde jsou neustále nějaké akce.
Náměstí má z obou stran vysázené a zahradnicky upravované stromy, pod nimi parkoviště „grátis“ na dvě hodiny a hlavním magnetem je Cukrárna v č. 9.
Tam je neustále plno, v létě má venku asi už 50 stolků. Sedačky u nich jsou opatřeny měkkými a teplými „podprdelníky“. Jsme v Krušných horách. A v kavárnách a cukrárnách bývá dámská, často postarší klientela. No, já jako dědek taky raději sedím na něčem teplém a měkkém, že?!
Mají tam v nabídce úžasné dorty a na zakázku udělají celý dort a mají bezva kafe (asi deset druhů). Vyrábí tam v licenci belgickou čokoládu, mají na to glejt. U stolků sedí neustále plno hostů mluvících ponejvíce německy nebo česky, ale i jinými jazyky. Letos v létě tam na place obsluhovaly dvě mladé krásné Vietnamky. Mluvily česky, německy a pokud jsem postřehl, i anglicky. Jako většina obsluhy v těchto, krajích. Náš zákazník, náš pán. Akorát jsou ty krásný vietnamský holky, jak byly od začátku dobře živený, dlouhý jak pracovní tejden. Tedy vysoký asi tak 190 cm. Holky jak rozhledny!
Máte li chuť se na chvili pobavit a podívat tam, kde jste už dlouho nebyli anebo možná nikdy, najděte si prosím Ostrov.cz. A na něm si otevřete stránky „historický Ostrov“ a pak třeba „Ostrov nad Ohří zámek“ a pak dtto „Ostrov nad Ohří nemocnice“ a můžete nadále klikat. Koukáte, koukáte?! Kde jsou ty zničené Sudety, jak o nich píše kdejaký krajan, co tady nebyl padesát let, anebo pražský kavárenský intelektuál!?
Zajímavý je také pohled na ostrovské Mírové náměstí. Po strašlivém období komunistických jáchymovských koncentráků (mimochodem se zatajuje, že ty koncentráky jen navazovaly na původní nacistické koncentráky v této oblasti) zbyl neuvěřitelný architektonický soubor staveb takzvané „sorely“. Tedy stalinistického typu sídliště. Dnes je vše opraveno a je to krásné místo k bydlení. Kousek je koupaliště a fungl nově opravená krásná nemocnice s vynikajícími doktory a také krásným parkem. Park je veřejný.
Toto sídliště, zvané také „město v parku“, mělo po roce 1990 zajímavý osud. Mezi partami různých fanatiků (eko-, femi- atd.) se také vynořili „milovníci architektury“. A požadovali, aby bylo toto sídliště prohlášeno za „historicky chráněné“. Viz Google - článek „SORELA (a zahradní město Ostrov)“, který je ovšem přehnaně melodramatický. Město Ostrov totiž poslalo aktivistické „památkáře“ do „pihele tmavého“, odmítlo „eko“ dotace, protože by to dopadlo jako na většině takových míst u nás a v EU. Živila by se na tom banda „odborníků“, domy by chátraly, na každý vysazený tulipán by bylo potřeba deset razítek a pět odborných studií za statisíce. Takže pokud vím, radnice poslala dotyčné kamsi. Dobře udělala. V Jáchymově se starého města „památkáři“ zmocnili a je to neojtřesnější ukázka devastace historické části města u nás. Jinak je Jáchymov krásný a jsou to bezva lázně. Z města od letoška vede nová čtyřsedačková lanovka nahoru na Klínovec. V zimě ke sjezdovkám, v létě na výlety.
Ale zpět. Většina měst v takzvaných Sudetech dnes kvete (až na centrum Jáchymova, kde je radon a památkáři). Pro ty krajany, co odjeli v po roce 1969 a mají v paměti tehdejší ruiny, je jistě tato změna dosti nepochopitelná. Také krajani, co přiletěli do „kotlinky“, jak říkají, někdy v roce 1990 nebo krátce potom, těm také zůstaly v paměti jako „čerstvé“ obrázky pohledu na zdevastovanou zemi. A myslí si, že to tak je dodnes.
No, nelze se jim moc divit, se žvaněním o „blbé náladě“ začal levicový idealista Havel, když se mu nepodařilo vytvořit svět k obrazu svému, a dokončil to demagog Zeman, když žvanil o „spálené zemi“, To zapustilo hluboké kořeny. U nás každý, kdo nemá miliony, tvrdí, že ostatní kradou, a popravdě, mnoho krajanů má pocit, že je život nějak podvedl, když se tak nadřeli v cizině a ta banda doma by se měla mít dobře.
No a od té doby je pomlouvání a nadávání na „čechounsko“ (jak říkal Hitler) neoblíbenějším tématem našich novinářů. A nejen novinářů.
Jenže ono je to, přátelé, poněkud jinak. Prohlédněte si ty obrázky a dokumenty, projděte se po Youtube – procházka městem zde - a udělejte si obrázek sami. Jak to dneska u nás vypadá. Abyste nebyli jako jeden můj kamarád (z Prahy!), co se strašlivě rozčiloval, jak je dneska Václavák hnusný. Až z něj vylezlo, že tam byl naposledy v listopadu 1989 a všechno ostatní má z české televize..
Takže, můžete-li, pošlete odkaz svým kamarádům, ať jsou trochu v reálu. A mohou si, pro mě za mě, kliknout třeba na Karlovy Vary, na Cheb, na Budějovice. Aby viděli, že nekecám. A pokud mají dost soudnosti, budou se divit. Že se nejen svět, ale i „kotlinka“ za posledních 25 let proklatě změnila. U nás k dobrému.
A pokud má někdo chuť stále nadávat, je nejspíš jako s tou „liškou a hrozny“. Jak popsal už Ezop.