Jako první přišla zpráva, že z kanceláří Sazky zmizely velmi důležité záznamy z jednání představenstva z letošního roku. Následovalo stažení Hušákova odvolání proti vyhlášení konkursu, jehož účinky završil Vrchní soud v Praze odmítnutím souběžných odvolání společností Gladiolus a E-invest. Posléze došlo kvůli procesním překážkám, nejspíš umně zorganizovaným, k odročení již jednou odročené valné hromady akcionářů z 19. července na 22. srpna. Důsledkem je odsunutí ohlášeného pokusu o odvolání Aleše Hušáka z funkce předsedy představenstva o pět týdnů, ale možná také do zapomnění (může někdo předvídat, co vymyslí Aleš Hušák do 22. srpna, aby se udržel v sedle?).

Novináři líčí události jako zápas mezi dvěma skupinami zájemců o ovládnutí Sazky, mezi nimiž „bruslí“ Aleš Hušák s cílem udržet si své postavení v čele společnosti. Úkony, jimiž rozhodnutí o konkursu nabylo právní moc, dle zasvěcených komentátorů zajistily tandemu skupin PPF Petra Kellnera a KKCG Karla Komárka vítězství nad společenstvím Penty a E-Investu. Zmizení písemností z kanceláří Sazky ale komentátory příliš neupoutalo. Také díky tomu se asi dočkáme opakování.

Vcelku se zdá, že se vlastně nic zvláštního nestalo: Sazce začaly znova stoupat tržby a zatím ji neohrozil ani nástup nových loterií. Byznys pojede dál, jen se v klidu změní vlastnická struktura společnosti, což se sázejících vlastně ani netýká. Není tedy důvod vzrušovat se kvůli probíhajícímu konkursu.

Velmi rychle vyšuměla slova ministra financí Miroslava Kalouska, který upozornil na to, že přivedení silné loterijní firmy typu Sazky ke krachu je světově unikátní výkon. Jeho postřeh je správný. Mezi krachem a zdánlivě poklidným vývojem kauzy Sazka je ale zjevný nesoulad.

Nelze si totiž dost dobře představit, že by při uskutečnění tohoto unikátního výkonu nedošlo k nezákonným krokům, postižitelným podle trestního zákoníku. A novináři, kteří jsou vždy v pohotovosti pro případ, že by se vynořila zpráva nebo aspoň drb, umožňující vyvolání podezření na kriminální jednání libovolné veřejnosti známé osobnosti, tentokrát mlčí.

Nic také nenasvědčuje tomu, že by se o možnost kriminálního pozadí krachu Sazky intenzivně zajímala policie, o pražských státních zastupitelstvích nemluvě. Zmizení listin z kanceláří Sazky je kupodivu nepřimělo k zrychlení kroku, ačkoli nápadně připomíná ničení důkazů, případně použitelných v trestním řízení.

Krach Sazky je přitom podle údajů z veřejných zdrojů nepochybně velkým „tunelem“, jenž se od těch privatizačních liší tím, že podezření se týkají nekalého nakládání se soukromými finančními prostředky, popř. navíc v dobré víře svěřenými. V tomto smyslu „kauza Sazka“ připomíná „kauzu H-systém“. Škodu ale tentokrát neponesou drobní investoři, nýbrž velcí věřitelé, zejména banky. Celkový objem „vytunelovaných“ prostředků bude proti H-systému patrně podstatně větší. Pikantní příchuť „tunelování“ dodává skutečnost, že jednou z jeho forem byla i rozmařilá spotřeba prostředků na provoz vedení spolenosti a zejména sekretariátu generálního ředitele Aleše Hušáka: rozmařilost na straně jedné šla ruku v ruce s finančním strádáním některých tělovýchovných organizací na straně druhé.

Z popela úpadce Sazky vzlétne jako pták Fenix oddlužená loterijní společnost složená z rozprodaných částí Sazky. Byznys pokvete dál pod jinou hlavičkou a noví majitelé loterijní společnosti budou sklízet zisk, zatímco věřitelé odepíší ztráty, které jim nikdo nenahradí.

Až pražská státní zastupitelství pochopí, že před jejich očima probíhá velký „tunel“ a začnou se zajímat o jeho mechanismus a osoby, jež ho vymyslely a provádějí, bude pozdě: škody budou završeny, důkazy zameteny a viníci se budou na vyšetřovatele usmívat z honosných zahraničních rezidencí. Nevzrušený přístup k této kauze mi připomíná klidný odchod Radovana Krejčíře z černošické vily či dlouhé léčení Tomáše Pitra, které nakonec nabylo podobu útěku do Švýcarska.

Naproti tomu Aleš Hušák si vede naprosto racionálně a neztrácí ani vteřinu. Jeho úsilí o udržení ve vedení „resuscitované“ Sazky je pochopitelné již jako pokus o zachování příjemných požitků, jež mu ze smlouvy se Sazkou náležely. Také kvůli případnému zahlazování stop v případě vyšetřování způsobu nakládání s prostředky společnosti je funkce v čele Sazky nezaplatitelná.