V roce 1992 byly panu Františku Dubanovi na základě restitučního zákona vráceny dva sousedící pozemky v Nymburce. Vrátil je bývalý státní podnik Pivovary Bohemia. Oba pozemky byly vráceny bez břemene. Dne 18.12.1991, v době, kdy probíhalo řízení o návratu pozemků, píše pivovar obecnímu úřadu: „Podotýkáme, že pozemek je nezastavěn a vydání nebrání žádný z důvodů uvedených v zákoně 229/91, paragraf 11“.

Na jednom ze dvou pozemků si krátce po tom, kdy pozemek byl vydán, nově privatizovaný pivovar, bez souhlasu pana Dubana, tehdy již vlastníka pozemku, udělal průzkumný vrt a začal si tam budovat studnu.

Vlastník, pan Duban, se obrátil na příslušné orgány, včetně tehdejšího ministerstva státní kontroly, které potvrdilo dne 22.5.1992, že na základě šetření Ministerstva státní kontroly a ze zprávy je zřejmé, že geologické vrty se prováděly v době, kdy již nebylo pochybností o vlastnických právech k dotčenému pozemku. Otázka prvního pozemku byla nakonec vyřešena tak, že pivovar pozemek odkoupil.

Druhým pozemkem, stále ve vlastnictví rodiny pana Dubana, je zahrada (rovněž bez břemene), o rozloze 1817 m2. Po jejím navrácení v restituci si ji majitel nechal zaměřit a oplotit a užíval ji do roku 1995. V roce 1995 byl plot náhle, bez vědomí a souhlasu majitele, odstraněn. Byla rovněž zasypána na pozemku existující studna a zničeny zaměřovací tyče firmy, která na pozemku prováděla zaměřování.

Protože se pozemek nachází poblíž prameniště vody Pivovaru Nymburk, obrátil se majitel na pivovar s otázkou, zda o tom něco ví.

Odpověď došla v podobě lakonického sdělení tehdejšího sládka Pivovarů Bohemia, pana Časara, který majiteli oznámil, že "v příloze Vám zasíláme zakreslení vodovodu. a el.vedení přes pozemek 936/2. Vodovod. řad se nachází v hloubce cca.120 cm. a el.vedení v hloubce cca 60 cm“.

Následovala výměna dopisů, plot, který majitel nechal několikrát opravit byl vždy okamžitě stržen. Na námitky, že majitel nikdy nedal svolení k jakékoliv instalaci vodovodního řádu, či elektrického vedení odpověděl ředitel pivovaru pan Huňat stejnou informací o instalovaném vodovodním řádu a el. vedení, kterou doplnil pouze o to, že „pro Vaši informaci ještě dodávám, že v místech možného střetu při zemních pracích, je Vaší povinností provádět práce plus minus dva metry ručně“.

Nebylo možné se s nikým domluvit, a tak majitel nechal zahradu oplotit znovu, ale plot byl opět odstraněn a následoval 1998 další dopis, tentokrát od JUDr. Jitky Fidlerové, která píše, že: „přes Váš pozemek je veden výtlačný vrt směrem k Labi“ a další podrobnosti o cestě vody k pivovaru, a že „přes pozemek vede voda z několika vrtů, které zásobují pivovar vodou“. A z tohoto že pro majitele vyplývá, že „musí v případě poruchy na potrubí pivovaru umožnit vstup na pozemek“. Že je pozemek soukromý a že byl předán bez břemene, že majitel nedal pivovaru svolení k jakýmkoliv pracím a umístění jakékoliv infrastruktury na svém pozemku, že strháváním plotu pivovar poškozuje cizí majetek a navíc dělá cizí soukromý pozemek přístupný nejen svým zaměstnancům v případě poruchy, ale komukoliv a kdykoliv, to vše bylo paní JUDr. Fidlerové, jak se zdá, úplně lhostejné.

Majitel dostal dokonce dopis od pana Josefa Neštického, profesora právnické fakulty v Plzni, který mu na žádost majitele pivovaru napsal: "Laskavě si uvědomte, že od Vás byl před časem koupen jiný pozemek za nepřiměřeně vysokou cenu, s tím, že toto zohledňuje právě to Vaše omezení v užívání pozemku 936/2."

Pan profesor si nepovšiml, že kupní smlouva o „jiném“ pozemku se o pozemku 936/2 vůbec nezmiňuje.

Přesto nabádá majitele pozemku „bez břemen“, aby „laskavě vzal na vědomí“, že pivovar zaplatil za jiný pozemek cenu, která se jemu, panu profesorovi, zdá dost vysoká, takže by měl vlastně být rád a mlčet.

Majitel nechal zahradu oplotit celkem pětkrát. Marně navrhoval novému majiteli pivovaru, Ing. Pavlu Benákovi, aby si pozemek, který mu akce jeho pivovaru nedovolí užívat, pronajal nebo odkoupil. Dovolil si dokonce, po tom, co pivovar odmítl jednat o náhradě za používání pozemku nebo o jeho odkoupení, varovat pivovar, že mu nechá „všechno to potrubí“, které si na jeho pozemku neoprávněně instalovat, vyhodit. Na to pan Benák začal vyhrožovat: „Musíme Vás výslovně upozornit, že kroky, které naznačujete, jsou protizákonné a pivovar Nymburk by byl nucen jim čelit, neboť je na uvedené infrastruktuře přímo závislý. Protože se svojí povahou jedná o VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ ZAŘÍZENÍ, byli bychom nuceni podat podnět orgánům činným v trestním řízené."

Vzhledem k pivovarem neoprávněně provedeným pracím, k položenému vodovodnímu řádu a vysokonapěťovým elektrickým vedením a k tomu, že pozemek nelze orat ani hnojit, je pozemek pro své původní využití jako zahrada a vlastně i pro jakýkoliv jiný účel, nepoužitelný.

Majitel teď místo navrácené zahrady vlastní pozemek, který nemůže používat. Může, vlastně musí, ale platit za pozemek, který pro své účely využívá pivovar, který mu jej před dvanácti lety v restituci vrátil, daň z nemovitosti.

Na stránkách Nymburského deníku se honosí vlastník pivovaru, nyní nazývaného „Postřižinský pivovar“, podle známého filmu tam natáčeného, pan ing. Benák, že „pivovar za uplynulé pololetí vyprodukoval 70 500 hektolitrů piva“. Voda pro výrobu těch 150 000 hektolitrů piva protéká přes cizí pozemek. Bez povolení a zadarmo. A pan Pavel Benák, úspěšný majitel pivovaru s roční kapacitou sto padesát tisíc hektolitrů piva, si nechá od semdesátilétého invalidního důchodce, pana Dubana, zaplatit i daň z nemovitosti.