Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICC) vydal zatykač na Vladimira Putina, s nímž se Západ naprosto ztotožnil. Návrh na zatykače pro vůdce Hamásu a Izraele způsobil na Západě bouři nevole.

Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Obvinil jej z válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Zatykač vydal i na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou. Rusko jurisdikci ICC neuznává.

Vydání zatykače na Putina bylo na Západě všeobecně přijato pozitivně. Putinovi tak při cestách do zemí uznávající jurisdikci ICC hrozí zatčení a jezdí proto jenom do zemí, které jurisdikci ICC neuznávají.

Po návrhu na vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se v USA zvedla obrovská nevole k tomuto návrhu.

Spojené státy neuznávají jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC) a mezi Izraelem a Hamásem nelze hovořit o rovnosti, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Joe Biden, uvedla agentura Reuters. Biden reagoval na návrh hlavního prokurátora ICC Karima Khana, který požádal soudce o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, izraelského ministra obrany Joava Galanta a vůdce Hamásu Jahju Sinwára, Muhammada Dajfa a Ismáíla Haníju. Americký prezident označil návrh na vydání zatykače na izraelské představitele za nehorázný. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken ve svém prohlášení prokurátorovu žádost také odmítl. Varoval, že rozhodnutí ICC o vydání zatykačů na izraelské politiky by mohlo ohrozit jednání o příměří, výměně zajatců a zvýšení humanitární pomoci do Pásma Gazy. Předseda Sněmovny reprezentantů USA Mike Johnson uvedl, že republikánští lídři ve sněmovně zvažují zavedení sankcí proti Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že by Putin mohl celkem v klidu zajet na jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku, aniž by mu tam formálně cokoliv hrozilo.

ICC by tak měl podle návrhu amerických kongresmanů čelit „sankcím“ – jaké by to byly není ve zprávě uvedeno. Lze tedy konstatovat, že dvojí metr uplatňuje nejen ICC, ale i státy, které jurisdikci ICC uznávají i neuznávají.

Tolik populární politika amerických sankcí – případně i proti ICC – je jen dokladem omezené moci USA v řadě velmi důležitých politických otázek současného dění ve světě. Obecně se konstatuje, že tato politika není příliš účinná a v současném opět rozděleném světě ani být nemůže. Státy pod západními sankcemi sice jsou „pod tlakem“, ale dokáží si nakonec zajistit potřebné věci přes různé prostředníky , kteří politiku sankcí Západu obcházejí nebo zcela ignorují.

K tomu je nutné dodat i dost podstatnou věc. Žalobu na počínání státu Izrael v Gaze podala Jihoafrická republika, člen skupiny BRICS, a dělá tak „špinavou“ politiku za Rusko a Čínu.