Chlap chytá ryby, chytne zlatýho žraloka a ten mu řiká:
„Když mě pustíš, tak ti splním přání.“
Chlap: „Chtěl bych ho mít až po zem.“
Žralok vyskočí a ukousne mu nohy.

Chlap: „Řekni věž.“
Kolega: „Věž.“
Chlap: „Do prdele běž.“
Kolega: „Haha. Výborný. To musím říct ženě.“
Kolega: „Věro, řekni věž.“
Věra: „Věž.
Kolega: „Jdi do prdele, Věro!“

Přijde chlap domů a u stolu sedí kostra. A ta kostra říká:
„Neboj se, Pepo, to jsem já, Marie! Oni neměli jinou žárovku než rentgenovou!“

Pluje žralok otec a žralok syn. V tom uvidí plavce za bójkami.
Otec: Teď ho podplujem, dotknem se nohou a pak mu nad hladinou ukážeme ploutev. Tak to zopakujeme z druhé strany a nakonec ho sežereme.
Syn: A proč ho nesežerem hned?
Otec: To bychom ho žrali s hovnama.

Chlap si přijde stěžovat ke křížku:
Ježíši, jsem hloupej, všichni mi říkají debile. Můžeš zařídit, aby mi tak neříkali? Kristus z kříže: Tak mě sundej a něco vymyslíme.
Chlap vytáhne šroub z levé ruky, z pravé ruky, Kristus spadne na hubu a řve: Napřed nohy, ty debile!

- Jean, má citron peří?
+ Nemá, sire.
- Tak to jsem si do čaje vymačkal papouška!

Na uzávěr ten chytrej:
V Polsku v dobách tuhého socialismu si jeden docent matematiky spočítal, že dělník v loděnici vydělá 3× více než on. Tak si řekl jebat to, poškrtal tituly před a za jménem a šel do fabriky. Ve fabrice se mu samozřejmě dařilo, moc se nepřetrh a dostával 3× víc než na škole. Pak fabrika představila večerní školu pro dělníky, a že kdo tam bude chodit, dostane přidáno. Tak se tam docent napsal a začal chodit. Hned první hodinu, sakra, matematika. Obtížnost jako v prvním ročníku na střední, takže docent jen tak pospává a nedává pozor. Všimne si ho učitel, vyvolá k tabuli a dá mu spočítat obsah kruhu. Docent začne psát, ale za boha si nemůže vzpomenout na vzorec pro obsah kruhu, takže se to rozhodne odvodit. Napíše si převod do polárních souřadnic, pak to integruje a vyjde mu -?r2, tak tam stojí a přemýšlí, kde se tam vzalo to mínus. A z poslední řady někdo zašeptá: „Otoč interval integrace.“