Na konci března jsem se pozastavoval nad tím, jak Obvodní soud pro Prahu 10 zázračně rychle zrušil exekuci vyhlášenou na stát během jednoho dne. Ptal jsem se, jak bylo možné, že to tehdejší premiér Paroubek věděl předem, ale hlavně, v čem je stát lepší než ostatní účastníci, kterým jejich věci přicházejí na řadu po týdnech či měsících. Odpovědi jsem se nedočkal. Tedy až do minulé středy.

To byla bleskovka, ta akce v Setuze. Exekuce ráno navržená, odpoledne rozhodnutá, večer prováděná. Sakra, a zrovna v Ústí nad Labem, kde se spisy válí roky, a nic se s nimi neděje!

Musím říct, že mě potěšila alespoň paní soudkyně, která byla ochotná odpovídat na otázky novinářů, proč bylo o návrhu rozhodnuto za několik hodin.

Jestli já jsem to pochopil správně, rozhodla tak proto, že se informace o exekuci dostaly ven. Jenže rozuměl-li jsem paní doktorce opravdu dobře, utekly informace od vlády.

Tak hergot, když je oprávněný (věřitel) - tedy vláda - trouba a neumí držet jazyk za zuby, tak na něj musí být soud hodnější?! Když soud exekuci rozhoduje normálně tak za dvanáct dnů, tedy za 288 hodin, a tady to stihnul tak za čtyři hodiny, tak měl stát přednost přesně 72krát před všemi ostatními a zdá se, že jen kvůli vlastní chybě.

Jsem moc rád, že je to zcela jasné. V ústavě se sice píše, že jsme si všichni rovni a stát není nic víc než občan, ale „státní zájem“, to je něco jiného. Ten stojí soudům za to, aby na vládu byli 72krát hodnější. Nevím, jestli si to drazí kolegové soudci uvědomují, ale takhle říkají občanům celkem jednoznačně: Jste nic, 72krát menší nic než politický zájem.

Pokud tedy opravdu soudci nevysvětlí, proč zrovna v těchto exekucích byla zázračná rychlost nutná a proč stát dostal přednost před ostatními exekučními návrhy u příslušných soudů, bude každá stížnost na to, že se nerozhoduje za jeden den, oprávněná (ale bohužel i úvaha o tom, že jsou soudy ovlivnitelné). Znám celkem dobře soukolí výkonu spravedlnosti a dokážu si představit, proč a jak se události seběhly. Dokonce to mohu i ve značné části akceptovat. Jenže to musí být veřejně řečeno. Tudíž stále čekám na odpověď.

P. S.: Jsem rád, že exekutorka dr. Jablonská jednala naprosto normálně a nedopustila policejní manévry jak za pádu IPB. Alespoň tak mám pocit, že se jedná ještě o výkon práva, a ne zastrašovací akci režimu Lukašenkova typu.

LN, 21.11.2006

advokát