11.12.2019 | Svátek má Dana


PRÁVO: Prezident Klaus versus justice

17.7.2006

V pozadí politikaření dvou největších stran zůstává spor o odvolání paní Brožové z postu předsedkyně Nejvyššího soudu (dále jen NS). Občané se asi domnívají, že dopad rozhodnutí v této záležitosti není pro ně tak důležitý, jako vyřešení volebního patu, což je omyl. Ono totiž ve hře je více než by se zdálo.

Bohužel, ani kancelář prezidenta republiky o svém postoji dostatečně neinformuje veřejnost a pravděpodobně čeká na definitivní rozhodnutí Ústavního soudu (dále jen ÚS), na druhé straně tím zavdává důvod ke komentářům, které nepodávají odpovídající obraz.

Zkusme si zmapovat úlohu pana prezidenta, abychom zjistili, zda jsou komentáře namířené proti jeho osobě namístě. Návrh na odvolání podal dne 25. ledna ministr spravedlnosti a důvod zněl: Selhání při sjednocování soudních rozhodnutí v problematických otázkách. Ministerstvo spravedlnosti opakovaně vytýkalo NS nedodržení povinností vyplývající ze zákona 6/2002 Sb § 14 a doslova je v návrhu uvedeno, že stav u NS je alarmující a neudržitelný.

Pan prezident návrhu na odvolání paní předsedkyně v únoru vyhověl. Odvolání bylo zdůvodněno ministerstvem a prezident pouze učinil úkon, který mu jako jediné osobě ve státě umožňuje zákon, a opakuji, tento učinil na základě žádosti ministerstva spravedlnosti, po projednání vládou a kontrasignaci předsedou vlády panem Paroubkem.

Abychom objektivně mohli posoudit, zda došlo k porušení zákonného postupu ze strany pana prezidenta, musíme si uvést, že Ústava České republiky není po našem vstupu do EU nejvyšší právní normou, ale platí zde primární komunitární právo, které je samostatným právním řádem, což vychází z rozhodnutí soudního dvora ES (viz 6/64 Costa Van Gend en Loos).

Celé komunitární právo bez ohledu na implementaci do vnitrostátních předpisů působí tzv. nepřímý účinek spočívající v povinnosti orgánů členských států vykládat své vlastní předpisy v naprostém souladu s komunitárním právem. (proto byla potřeba změn zákonů, viz „legislativní smršť“ prezentovaná bývalým premiérem panem Zemanem)

A jak je to s Ústavou EU? Namítnete, že byla zamítnuta, ovšem není to tak docela pravda, protože Ústavu EU prozatím suplují Obecné právní zásady Společenství. A tady jsme u práv nás, obyčejných občanů. Do okruhu Obecných právních zásad Společenství patří jak vlastní hmotně právní úprava postavení jednotlivce, tak i celá řada záruk procesních.

Vraťme se ke sporu, který nyní můžeme nazvat prezident proti Ústavnímu soudu a ne jak je uváděno prezident proti paní předsedkyni NS. Obecně právní zásady Společenství jak zní sám název garantují všem subjektům jisté zásady, kterým podléhají i ústavy členských zemí. Pan prezident odvolal paní předsedkyni v souladu se zákonem a zároveň jednal na základě dobré víry, což je jedna ze zásad garantována komunitárním právem. A dobrá víra je nasnadě, protože do té doby nebylo nikde v žádném soudním rozhodnutí, respektive spisu uvedeno, že část zákona o soudcích, konkrétně o odvolávání předsedů soudů, je protiústavní. A můžeme pro tuto argumentaci použit další zásadu „quod non est in actis, non in mundo“, co není ve spisu, není ve světě.

ÚS pozastavil rozhodnutí o odvolání paní předsedkyně. Zde schází logika, protože lze pozastavit třeba usnesení zastupitelstva města o nočním vycházení a následně ho třeba zrušit nebo ponechat v platnosti. ÚS ale část zákona shledal jako protiústavní a tuto část zrušil.

Nezpochybňuji rozhodnutí ÚS, ale je zde další zásada, a to zásada zákazu zpětné účinnosti. To znamená, že ÚS nemůže jít zpětně v čase před rozhodnutí prezidenta republiky učiněné v souladu se zákonem a v dobré víře. Je to stejné, jako by byl zrušen zákaz nočního vycházení a bylo dovoleno, že občané nyní mohou včera, ale i předevčírem opět vycházet.

Proto odvolání paní předsedkyně by mělo být platné. Ovšem co znamená, že ÚS zrušil část zákona? Paní předsedkyně nebyla poškozená mocí výkonnou, ale zákonodárnou. I na takovou situaci pamatuje komunitární právo. Každé rozhodnutí je soudně napadnutelné, což je dáno principem domáhání se svých práv, každá osoba má právo napadnout rozhodnutí státního orgánu.

Pro případ, že jednotlivec byl zkrácen na svých právech, je komunitárnímu právu inherentní povinností členského státu nahradit škodu způsobenou porušením komunitárního práva (6+9/90 Francovich) a tato odpovědnost se nevztahuje jen na pochybení správních či soudních orgánů členského státu, které špatně aplikovaly komunitární právo v individuálním případě, ale i na pochybení státního zákonodárce (46+48/93 Brasserie du Pecheur a Factortame III), který přijal nebo opomenul přijmout normu v rozporu s komunitárním právem. Navíc komunitární právo stanoví, že nahrazena musí být celá škoda hmotná i nehmotná, skutečná i ušlý zisk (152/84 Marshall). Z toho plyne, že ze strany prezidenta nejen že nedošlo k žádnému pochybení, ale i jeho argumenty na platnost odvolání jsou naprosto opodstatněné.

Můžeme si uvést, jaký dopad má zrušení části zákona o odvolávání předsedů soudů. Nyní není nic, co by mohlo kteréhokoliv předsedu soudu z jeho funkce odvolat. To znamená, že ve svých úřadech zůstanou až do naprosté sešlosti věkem, nerozhodnou-li sami jinak.

Připomeňme si, že justice požadovala zvýšení platů soudců a bylo vyhověno, justice požadovala lepší kancelářské vybavení a bylo vyhověno, justice chtěla posílení o soudní úředníky a byla vyhověno, justice chtěla jmenovat další nové soudce a bylo vyhověno, nepočítám, kdy si sami pro sebe vítězně prosadili patnáctý, šestnáctý nebo který plat, přičemž jejich zodpovědnost za odbornost a rozhodování v přijatelném termínu je nevymahatelná a ani nedošlo ke zlepšení vymahatelností práva.

Všechna vstřícnost ze strany státu se ukázala zbytečná, protože nyní každé rozhodnutí soudu, třeba i v rozporu se zákonem, je odůvodňováno jeho nezávislostí. Došlo to tak daleko, že i slovo soudce je více než zákon.

Justice ve svých požadavcích neslevuje, naopak je stupňuje a nyní už soudci požaduji, aby justici neřídilo ministerstvo, ale justice sama. Co na to jeden z našich odborníků na právo a současně zákonodárce, JUDr. Stanislav Křeček? Cituji:

Zdá se, že jeden ze základních atributů demokratického uspořádání státu, totiž dělba mocí na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní zvolna přestává platit a rozhodování o věcech bytostně se dotýkajících společnosti, státu i jednotlivce se dostává mimo kontrolu demokraticky zvolených orgánů a přechází na moc soudní, která začíná suplovat i roli zákonodárce v míře, která se negativně dotýká míry demokracie. Právní přezkoumání jakéhokoliv politického nebo administrativního rozhodnutí se stává naprostým pravidlem. Jeho výsledky jsou stále méně předvídatelné. Jakékoliv rozhodnutí, jakýkoliv zákon je předáván ke zkoumání ÚS s důsledky obtížně předvídatelnými a zasahuje i do zákonodárného procesu, determinuje tedy kroky moci zákonodárné.

Povšimněte si konstatování o předvídatelnosti výsledků, protože jsme u další zásady, a to zásady právní jistoty, což je vyjádřeno právě v komunitárním právu slovy : .........aby se s lidmi nezacházelo nestejně podle soudní pravomoci zabývající se jejich věcí. Tento nedostatek uvedlo ministerstvo jako důvod odvolání paní předsedkyně: Selhání při sjednocování soudních rozhodnutí v problematických otázkách. Zákon požaduje po NS zajištění právní jistoty pro všechny subjekty. To znamená, aby každý soud i soudce rozhodoval ve stejné věci stejně a ne, jak se zrovna tu noc vyspal.

S použitím komentářů a zároveň doporučují k nahlédnutí:

JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc., Právnická fakulta UK, JUDr. Filip Křepelka, Ph.D. Masarykova univerzita v Brně a materiály Katedry veřejnoprávních disciplin na téma:

Odpovědnost českých soudů za nesprávnou aplikaci komunitárního práva, Vstup České republiky do EU a české ústavní soudnictví, Nová role soudů ČR po přistoupení k EU, Ochrana základních práv v EU a další



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.