§ 106

(1) Předseda a místopředseda soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. Předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti. 

(2) Funkce uvedená v odstavci 1 zaniká dnem, kdy bylo soudci doručeno rozhodnutí o jeho odvolání, nebyl-li v rozhodnutí uveden den pozdější.

 § 108 (3) Zánik funkce předsedy nebo místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu nemá za následek zánik funkce soudce.

To by totiž byla narušena nezávislost exekutivy ze strany legislativců. To je opravdu neuvěřitelný, co v naší justici působí za voly

Ať se dou bodnout všichni, kdo v týhle zemi skuhraj, že je v nepořádku zdravotnictví, školství, armáda, že jsou nevyrovnaný veřejný finance...! Nejotřesnější bídu naší doby představuje aparát justice. Spousta samolibejch náfuků, duševně nesamostatnejch byrokratů a liknavejch prďolů. Příznačně je jim v této pokleslosti největším konkurentem policie... Nikdo jinej se už na ně nesápe!

Nejhorší jsou ale stavaři, co kecaj do ústavního práva...

A jak konkrétně?

Čtěte ješět jednou a pomalu: Pan prezident návrhu na odvolání paní předsedkyně v únoru vyhověl.

Odvolání bylo zdůvodněno ministerstvem a prezident pouze učinil úkon,

který mu jako jediné osobě ve státě umožňuje zákon, a opakuji, tento

učinil na základě žádosti ministerstva spravedlnosti, po projednání

vládou a kontrasignaci předsedou vlády panem Paroubkem.

a provládní elementy dnes vydávají soudní rozsudek za vládní vítězství. Velmi pozoruhodný způsob myšlení.

             § 118

            Úkoly státní správy soudů

(1) Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených.

(2) Výkon státní správy soudů nesmí zasahovat do nezávislosti soudů.

§ 119  Orgány státní správy soudů

(1) Ústředním orgánem státní správy soudů je ministerstvo.

(2) Orgány státní správy soudů jsou předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda a místopředseda Nejvyššího správního soudu a předsedové a místopředsedové vrchních, krajských a okresních soudů.

(3) V rozsahu a za podmínek stanovených zákonem se na státní správě soudu podílejí předsedové senátů, ostatní soudci a zaměstnanci působící u příslušného soudu.           

§ 120 (1) Ministerstvo vykonává státní správu vrchních, krajských a okresních soudů v rozsahu stanoveném tímto zákonem buď přímo nebo prostřednictvím předsedů těchto soudů; státní správu okresních soudů může vykonávat též prostřednictvím předsedů krajských soudů.

(2) Státní správu Nejvyššího soudu vykonává ministerstvo prostřednictvím předsedy tohoto soudu.

(3) Státní správu Nejvyššího správního soudu a její výkon upravuje zvláštní právní předpis.

(4) Ve věcech majetku státu a státního rozpočtu vykonává ministerstvo státní správu soudů vždy prostřednictvím jejich předsedů.

(1) Předseda Nejvyššího soudu vykonává státní správu Nejvyššího soudu tím, že

a) zajišťuje chod soudu po stránce personální a organizační, zejména tím, že zajišťuje řádné obsazení Nejvyššího soudu soudci, asistenty soudců, odbornými a dalšími zaměstnanci a vyřizuje personální věci soudců, b) dbá o odbornost soudců a vytváří podmínky pro její zvyšování, c) pečuje o zvyšování odborné úrovně asistentů soudců a ostatních zaměstnanců působících u Nejvyššího soudu, d) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, e) zajišťuje poskytování informací soudem podle zvláštního právního předpisu, f) kontroluje činnost ředitele správy Nejvyššího soudu,

g) zajišťuje bezpečnost Nejvyššího soudu a úkoly krizového řízení, h) plní další úkoly, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpisy.

(2) Předseda Nejvyššího soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u Nejvyššího soudu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u Nejvyššího soudu, a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudních jednání, c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) podává předseda Nejvyššího soudu ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád).

nemohu za to, že Lidovky počítají odrážku za odstavec.

dr. Wagnerová ve svém votu separatu k rozhodnutí o eurozatykači. Bohužel.

O.K správně tak je to "OK"

Aha ještě jsem přehlédl dodatek, že komunitární právo je v případě odvolání paním Brožové irelevantní. Samozřejmě, že v případě odvolání je irelevantní, já pouze uvádím, že na základě komunitarního práva se může paní Brožova domáhat  pouze odškodnění ve své věci jako řádový občan, protože nyní kdy byla zrušena část zákona, tak její právo je nezpochybnitelné. A protože předbíhám rozhodnutí ÚS ve věci odvolání paní Brožové z funkce, tak uvádím, co by mohl ÚS vzat v potaz při svém rozhodování a uvádím zde některé právní zásady.

Nicméně nelze zapomínat, že 'právo' je systém regulace lidského chování a skládá se z právní norem. Tyto normy lze členit nejen obvyklým vědeckým či pedagogickým způsobem, ale také způsobem politickým: na a) normy, které jejich adresáti realisují samovolně, neb s jejich vědomím souzní; b) normy, které jejich adresáti akceptují, ať již pro uznání jejich nezbytnosti či pro resignaci na odpor; c) normy, které adresáti sabotují, ať již neochoty či neschopnosti znát, či s vědomým odporem. (Jde tedy o ingoraci pro ignoranci či aversi.)

Posledně jmenovaná skupina je buď mrtvá, nebo prosazovaná. Prosazovaná může být jen mocí. Tedy silou. 

Zatím se to má s EU tak, že normy spadlé do poslední skupiny jsou ze strany EU prosaditelné jen tehdy, jsou-li jejich adresáty "nadnárodní" firmy jakož i státní orgány členských států.

Nebuďte na ni tak zlý, Brožová je jen oběť svého druhu, která se shodou náhod a řízením osudu octla jaksi omylem tam, kde se octla ... kdyby to záleželo jen na ní, rezignovala by asi okamžitě. Jenže, jsou i lidi schovávající se za Brožovou ...

Zdravím příteli,

takže jak je to z nezávislosti soudců u nás. V první řadě tento požadavek jako jedni z prvních vznesli oprávněně disidenti, protože byli odsuzování na základě politické zvůle, které se museli soudci podvolit. O nezávislosti soudců pojednává zákon 6/2002 Sb, který se bude opět měnit ovšem ve své podobě přiznává soudcům nezávislost takřka absolutní. Třeba i jejích doplňování vzdělání je necháno na jejich libovůli. Interpelaci provedla paní Němcová v parlamentu a odpovídal ji pan ministr spravedlnosti nyní předseda Ústavního soudu. Tenkrát se o nezávislostí soudců vyslovil kriticky a uvedl příklady, no a dnes už nevím jak se na to dívá. Můj názor je subjektivní, přesto prohlašuji, že nezávislost soudců je naprosto nutná, ale nesmí být nad rámec, jak bych to řekl rozumné míry, aby zde zůstavala jakas takas zodpovědnost pro jejích konání. Pozor je to velmi široká otázka, která by chtěla detailní vysvětlení