Ministr spravedlnosti Pavel Blažek si dovolil moc, když odmítl jmenovat místopředsedou Krajského soudu Brno soudce Aleše Novotného, za jehož nezákonné rozsudky musí stát platit milionové odškodné.

Na ministra se kvůli tomu vrhla ústy svého předsedy Libora Vávry nátlaková skupina, zvaná Soudcovská unie. Je to dobrovolná organizace, v současnosti údajně sdružující asi polovinu soudců, přičemž neodhadnutelná část soudcovské komunity s ní nechce mít nic společného.

Předsedu Unie Libora Vávru z mnoha důvodů považuji za slušného člověka, jenž by si zasloužil oslovení „Vaše Ctihodnosti“. Ale útokem na ministra Blažka mě docela pobavil. Vytáhl novou zbraň: rozhodnutí Aleše Novotného jsou rozhodnutí senátní a není známo, jak on sám osobně o nezákonných rozsudcích hlasoval: vždyť ho, chudáka, mohli přehlasovat přísedící ! Kromě senátu Aleše Novotného jsem měl co do činění s deseti senáty Krajského soudu Brno. Některé jsem souvisle sledoval několik let. Zejména přísedící ve zlínských senátech bývají dosti aktivní. Sám jsem stál jako svědek před senátem předsedy Pavla Dvorského a čelil jsem jejich otázkám.

Do soudní síně předsedy Aleše Novotného jsem poprvé vstoupil 2. června 2014 a naposledy 30.listopadu 2021. Zúčastnil jsem se desítek hlavních líčení. Za tu dobu se senát nezměnil: dvě vlídné dámy patrně seniorského věku a nenápadný náhradník. Nepamatuji si, že bych kohokoliv z nich slyšel položit otázku. Pochybuji, že by tento vlídný senát dokázal „podrazit“ svého předsedu, jenž se vždy projevuje jako dominantní, někdy až agresivní osobnost. Ostatně Aleš Novotný se při ústním odůvodnění rozsudků vždy k jejich závěrům důrazně hlásil – přehlasován senátem by asi tak přesvědčivě nevystupoval.

Soudce Aleše Novotného jsem sledoval ve dvou kauzách. Své mínění o jeho postupech jsem vyjádřil v řadě článků, dostupných na mém blogu a jinde. V můj neprospěch mohou být hodnoceny články z procesu se Shahramem Zadehem, který nakonec uzavřel dohodu o vině a trestu, čili se přiznal ke svým zločinům. Namítám ovšem, že jsem mu vypověděl podporu zhruba dva roky před ukončením procesu. Zejména tvrdím, že i vrah má nárok na korektní zacházení ze strany justice, a v obou procesech s tímto odsouzeným bylo nepřístojností neobvykle mnoho. Za největší nehoráznost považuji chování Aleše Novotného vůči složitelům rekordní kauce za propuštění pana obžalovaného z vazby: bez mrknutí oka přijal obrovskou sumu s vědomím, že před věznicí čekají policisté, kteří Shahrama Zadeha zatknou s cílem uvalit na něj předběžnou vazbu, na kterou se účinek kauce nevztahuje. Kauce nakonec propadla státu.

Je pouze nespravedlivé, že odpovědnost za špatné nakládání s obžalovanými padá pouze na soudce, který „vaří“ z toho, co mu připraví žalobce. Lituji, že ministrova spravedlnost nedopadla (ani nemohla) současně také na žalobce Radka Mezlíka, který v neprospěch obžalovaných Zemků nepravdivě tvrdil, že získali licence pro své solární elektrárny díky předložení nepravdivé dokumentace. Ve skutečnosti o udělení licencí rozhodli úředníci Energetického regulačního úřadu po přezkoumání stavu elektráren na místě samém v době, kdy již několik dní dodávaly proud do sítě. Kromě toho žaloval ve stejném procesu tehdejší předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou a její podřízenou Michaelu Schneidrovou za jednání, které nebylo trestné. Obě byly zproštěny obžaloby. Nevinná Michaela Schneidrová musela s jeho přispěním strávit sedm měsíců ve vězení. Za své zásluhy se stal zástupcem České republiky v Úřadu evropského žalobce.

V každém případě na základě vlastní laické zkušenosti nesouhlasím s panem předsedou Liborem Vávrou v názoru, že je Aleš Novotný nadprůměrně kvalitní, spravedlivý soudce a trvám i na tom, že pod ochranou bývalého místopředsedy Aleše Flídra často porušoval procesní předpisy. Pokud by měl pokračovat ve svérázném způsobu řízení trestního úseku soudu, který uplatňoval Aleš Flídr, nebylo by to pro účastníky soudních řízení dobré.

Ostatně, je-li tento soudce tak dobrý, jak si předseda nátlakové skupiny Soudcovská unie myslí, jak vysvětlí těch 365 mil. Kč, o které žádají stát oběti Novotného nezákonných rozhodnutí (z nichž 4 mil. Kč již byly vyplaceny) ?

Ctihodný předseda nátlakové skupiny Soudcovská unie nepokrytě obhajuje právo soudců beztrestně škodit občanům a následně státu. Současný stav uplatňování tohoto práva způsobuje, že stát vyplácí obětem justice více než 200 milionů Kč ročně. Považuji toto právo za nehajitelné a bezvýhradně podporuji ministrovo rozhodnutí. Spíše jej kritizuji za smířlivost, kterou projevuje v jiných případech. Na základě osobního poznání si jsem jist, že v trestním kolegiu Krajského soudu Brno je dost kvalitních soudců, způsobilých vykonávat funkci místopředsedy, takže ministr odmítnutím jmenování Aleše Novotného nezpůsobil vedení soudu nepřekonatelné potíže, naopak soudu prospěl.

====================================================================

Již vyšla „papírová“ verze mé knihy ŠKŮDCI V TALÁRU, dosud dostupné pouze v digitální podobě. Knihu jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz