30.9.2022 | Svátek má Jeroným, Ráchel


PRAVO-LEVO: Politický transgenderismus

24.9.2022

V hodnocení politického spektra se stále snažím držet pravo-levou linii. Bez rozdělení na dobro a zlo by se věci daleko hůře hodnotily, a dělení pravo-levo mi stále ještě umožňuje to dobro a zlo v politice nalézat, i když je to někdy těžší. Ti na druhé straně barikády mně to naštěstí většinou ulehčují: oni sami označují vše co se jim nelíbí za extrémní pravici. Například ve Švédsku nevyhrála sociální demokracie a již se mluví o vítězství extrémní pravice.

Od francouzské revoluce, kdy na levici zasedli krvežízniví revolucionáři, až po vražedné komunisty mého dětství, vše nalevo bylo evidentně zlé, včetně socialistických hitlerovců a socialistických stalinistů. Vše napravo se zdálo dobré, včetně umírněných zastánců tradic, přirozeného vývoje, volné konkurence a nepotlačované vědy. Také můj rodný jazyk stál proti těm, kdo vykračují levou nebo kdo mají obě ruce levé; prostě čeština stála proti všem levárnám a zároveň na straně upravenosti, pravidel, spravedlnosti, práva a pravdy.

Často mi to rozdělení stále ještě sedí. V západním světě se například vůdci černého supremacismu, duhového transgenderismu a zeleného klimatismu sami identifikují s levicí, zatímco pravice se proti těmto extrémům vymezuje. Západ v čele s Amerikou levicový Sovětský svaz překonal, východ v čele s pravoslavným Ruskem a komunistickou Čínou v tradicích Sovětského svazu pokračují. V Česku mají negativní vztah k Americe, k NATO, nebo k bránící se Ukrajině většinou bývalí komunisté a jejich stoupenci. To vše by výborně ladilo s mým rozdělením.

Mírně je moje rozdělení narušeno kladným vztahem k Rusku u některých lidí na Západě, kteří se považují za pravici, a Rusko považují za strážce tradic proti bláznivým vynálezům západních liberálů. Problém také nastává ve východní Evropě u politicko-korektních témat, kde jsou tato témata vnímána jako něco západního, takže část východní pravice se k nim staví pozitivně a část levice negativně, čímž se východní pravice-levice dostává na pozice západní levice-pravice. Nejde o všechny lidi, ale fakt je že u mnoha lidí došlo k takovému zmatení. Nejen v sexuální identitě ale i v politické identitě vnáší nepřítel zmatek do našich řad.

K takovému zmatení politických citů přispívá intenzivní proruská a pročínská dezinformační aktivita, která na Západě podloudně podporuje boj za transgendery, migranty, klima a proti uhlí, jaderné energii a demokracii. Některé postoje se zdá obtížné na pravo-levé ose umístit. Navrhuji hodnotit konzistentnost postojů, a levičáka poznáme podle nekonzistentnosti. Jestliže například bojovníci za zvýšená práva gejů a transgenderů na Západě podporují islám, pak jde o nekonzistentnost, neboť islám upírá gejům dokonce i právo na život.

Podporovatelé muslimů, co diktují, kolik procent žen má být mezi dirigenty orchestrů, ale nevadí jim, že v muslimských zemích jsou ženy drženy na úrovni zvířat, jsou nekonzistentní. Ti, kdo bojují proti na Západě neexistujícímu otroctví – retroaktivně, bouráním soch a odškodňováním údajných potomků otroků – přičemž existence otrokyň v současných rozvojových zemích jim nevadí, protože vše rozvojové uctívají, jsou nekonzistentní. Snadno zjistíme, že většina podporovatelů feminismu, transgenderismu, inkluze, islámu, a klimatismu jsou silně nekonzistentní. Můžeme je zařadit nalevo, i když oni budou často protestovat.

Podle nekonzistentnosti poznáme i některé typy levičáků v českém prostředí. Sice odsuzují ruskou okupaci Česka v roce 1968, ale ohledně okupace Ukrajiny prý jde o něco jiného, protože dnešní Rusko již není SSSR, a zatímco za SSSR byl Putin člen KSSS, dnes je již někým jiným, jelikož se křižuje. Amerika prý dříve byla předvojem svobody, ale dnes tam prý vládnou gejové a černoši. Tito samozvaní pravičáci přece vědí, že i přes úchylky dnešního Západu, v Rusku vypadávají odpůrci z oken a umírají na záhadné otravy, zatímco na Západě je maximálně vyhodí z univerzity. S trochou humoru lze říci, že v Rusku nemohou existovat média kritizující Putina, zatímco na Západě všechna média směla kritizovat Trumpa, i když byl prezidentem.

Ti samozvaní pravičáci, často podporovatelé bývalého režimu, by sami v Rusku nikdy žít nechtěli. Dávají přednost zemi, kde je povolen pochod hrdosti, před zemí, kde ještě lidé mnohdy ani nemají splachovací záchod. Oni konvertovaní pravičáci jsou často již starší, a tak i pamatují dobu opravdového socialismu (komunisté ho nazývali „reálný socialismus“ aby jej odlišili od imaginárního socialismu), kdy nebyl ani toaletní papír ani pitná voda (stál jsem za socialismu frontu na lahvovou vodu pro malou dceru, protože vodovodní voda byla pro kojence jedovatá).

Evropa trpěla ve středověku mnoha pověrami; znamenalo to, že v boji s islámem měli tehdejší Evropané přejít k nepříteli? Ne, pověry nepřátel byly četnější a nebezpečnější, a politické i technologické změny vedly ke zlepšení evropské společnosti, muslimové zůstali ve středověku. Ze stejného důvodu je směšné vzhlížet k ruskému nepříteli jen proto, že svůj panteon pověr ještě neobohatil o uctívání větru a transvestitů. Nepřátelé Evropy (a Amerika je její součástí) nenabízejí víc technologického ani kulturního rozvoje, a hlavně ne víc svobody.

Zdá se mi, že jedna třetina lidí dnes propadli iluzi, že jsou na pravici, přestože trpí levicovou vírou v inkluzi nebo klimatismus. Druhá třetina lidí propadli iluzi, že jsou na pravici, přestože trpí levicovou vírou, že Rusko je mesiášem. Chápu obě skupiny, protože jsou mezi nimi dvě třetiny mých známých, přátel a příbuzných. Měli bychom se snažit těm politickým transvestitům, co si nasadili pravicovou vestu, vysvětlit, že jde u nich o sebeklam.

U těch původně levicovějších může jít o snahu rehabilitovat omyly svoje anebo svých levicových rodičů, anebo o ventilování obecné nespokojenosti proti tomu, co je na ráně – což je demokratický a kapitalistický establishment kolem nich, se všemi jeho chybami. U těch původně pravicovějších jde o touhu konat dobro za každou cenu. Vzhledem k tomu, že v obou skupinách mám přátele, jsem ochoten vygumovat z osy pravo-levo pojmy dobro-zlo a nahradit je pojmy rozum-emoce.

Těm, co chtějí konat dobro bychom se měli pokusit vysvětlit, že bez svobodné diskuse vědců o biologických a fyzikálních zákonitostech se žádný problém nedá vyřešit. Těm, co hledají spásu v Rusku bychom se měli pokusit vysvětlit, že například ohledně Ukrajiny, nezáleží přece na tom, zda je součástí Ruska nebo ne. To je scholastický problém, ať je třeba Ukrajina západní Rusko, co na tom záleží. Důležité je, že se tam lidé rozhodli odtrhnout se od bolševicko-pravoslavné bestiality a namíchat do svého života něco z evropské normálnosti a lidskosti – mají na to právo.

Nepodaří-li se nám přátele přetáhnout na naši stranu, měli bychom jim vysvětlit, že jsou političtí transgendeři a že do naší umývárny nepatří. Sice nás možná zůstane sotva třetina ze všech, ale alespoň nebudeme zmateni ohledně naší politické identity.

https://www.hegaion.cz/