5.7.2020 | Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje


PRÁVO: Ještě k tomu obtěžování

27.6.2020

Herec a moderátor Maroš Kramár nemohl více přispět ke svému mediálnímu zviditelnění než dotykem hýždí maskérky v televizi JOJ. Byl jsem v té televizi asi před třemi měsíci a s hrůzou teď zpytuji svědomí, zda jsem se tam náhodou taky někoho nedotkl. Naštěstí mě v maskérně asi nikdo nefilmoval. Snad ani na záchodě tam nemají zvědavou kameru, protože i na tomto místě někdy zaujímám poněkud nelichotivou pozici.

Myslím, že teď jsem udeřil hřebík na hlavičku. Není nemravné dotýkat se maskérky, zejména pokud dotyčná nemá proti tomuto dotyku žádné námitky. Nemravné je to filmovat a přímo darebáctví je dávat to potom do veřejného vysílání. Filmování lidí v nestřežených a nekontrolovaných okamžicích se stalo novodobým hobby. Nahrávání rozhovorů ve chvíli, kdy účastníci nevědí, že jsou už zapnuté mikrofony, se hodí spíše pro tajné služby, ale jejich vysílání je neřestným zlořádem za účelem zesměšnění. Často už stačí jenom s nahrávkou různě manipulovat. Jakýsi nechvalně proslulý publicistický pořad vysílá chvíle z parlamentu a pustí to zrychleně. Poslanci z redaktorovi nesympatických stran tam potom sem tam pobíhají jako klauni a jejich zrychlená gesta jsou zkrátka legrací k popukání. Vzájemné domlouvání politiků ještě před začátkem tiskové konference může být osvěžujícím šotem do silvestrovského pořadu, ale do seriózní publicistiky se nehodí.

Manipulace a různá úprava fotografií tady byly odedávna. Vzpomeňte jenom na vyretušovaného Vlada Clementise z pověstné únorové fotografie Klementa Gottwalda. Zůstala tam z něho nakonec jenom čepice. Dnes vám může počítačová technika klidně přikouzlit třeba prasečí hlavu. Však taky časopis, kde byl zobrazen prezident republiky sedící na záchodě, jsem už nikdy nevzal do ruky.

Na jedné besedě jsem nedávno dostal dotaz, zda je zakázán pohlavní styk v pracovní době. Nahlédnutím do právních předpisů zjistíte, že v pracovní době je zakázáno požívat alkoholické nápoje, ale žádný zákon nezakazuje pohlavní styk, pokud je oboustranně dobrovolný, pokud nevzbuzuje veřejné pohoršení a netrpí pracovní morálka. Domnívám se tedy, že kdyby pan Kramár s maskérkou souložil, ona s tím souhlasila a měli zamknuté dveře, neprovinil by se proti žádnému zákonu. Potrestán by mohl být pouze darebák, který by tam vnikl a nedejbože to potom někde zveřejnil. Samozřejmě předpokládám, že by byl Maroš Kramár do pořadu správně a dokonale nalíčen.

Něco podobného jsem asi prohlásil nedávno na právnické konferenci v Karolínu a právníci se tomu zasmáli. To neměli dělat, protože je u toho někdo nafilmoval a záběr s nelibostí sledoval instruktor sebeobrany Pavel Houdek, který o tom neváhal ihned napsat 22. června do Deníku N. Aniž na konferenci byl a aniž věděl, o čem jsem mluvil, hned usoudil, že jsem zlehčoval poplácání žen. Pan Houdek radí, že pokud nepoznám, zda nějaké ženě moje jednání vadí, mám si představit, že by se tak někdo choval k mé matce nebo k nezletilé dceři. To není tak jednoduché. Moje matka byla asi z jiného těsta než matka pana Houdka. Byla magistrou farmacie a vzpomínám, že naprosto nic nenamítala proti poplácání naším sousedem horníkem, který se náhodou jmenoval Babiš. Maminka i pan Babiš jsou už dávno mrtví. A se svou nezletilou dcerou jsem se pomazlil už v dětském věku, a ještě jako nezletilou jsem si ji třeba posadil na klín. To už dnes z toho otcové mají strach, že by se mohlo jednat o sexuální zneužívání nezletilých.

Nedávno jsem se v jednom školním řádu dočetl, že učitelé mají zákaz dotýkat se žáků. Že jim nesmějí dát přes hubu, to je dnes už každému jasné. Ale představte si, že učitel nesmí žáka ani pohladit! Kam se ten svět řítí!

A při tom je to přece tak jednoduché. Člověk jako druh Homo sapiens je živočichem dotykovým. Pokud zrovna neřádí virová epidemie, rádi se vzájemně dotýkáme, objímáme, líbáme a poplácáváme. A společenskou intuicí můžu aspoň zhruba odhadnout, co si můžu k tomu druhému asi dovolit. A pokud si snad dovolím více, než je tomu druhému milé a příjemné, tak ať mi to klidně sdělí. Já se omluvím a budu to respektovat. Žádné nebezpečí nehrozí, žádná komplikace nevznikne a žádné obtěžování se nekoná. Pokud to ovšem nebude nějaký darebák filmovat a vysílat.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.