Kdyby byl každý nářek nad naší justicí a právním prostředím cihlou, měli bychom tady už postavené slušnější okresní město. Cynik by řekl, že možná celou Prahu. Na vytváření současného právního bezvědomí se s gustem podílí každý z nás.

Tak trochu se pohybujeme v uzavřeném kruhu. Hezkým příkladem budiž třeba kočkování řidičů a dopravních policistů podle hesla proč dodržovat rychlost, když policie řidiče nachytává, místo aby dozírala na zákonnost.

Respekt k právnímu prostředí se však vytváří zejména prostřednictvím elit a jejich obrazu v médiích. Zde mají stejný význam intelektuální úvahy v prestižním deníku jako obsah bulváru. O chování politiků, veřejné správy, justice byly popsány stohy papírů. Jenže jako by se zapomnělo, že máme elity umělecké a jejich jednání má velký vliv na společnost – už proto, že se o ně většina běžných konzumentů médií zajímá nejvíce.

Jako třeba o Ivetu Bartošovou a Jiřího Pomeje.

Nejen čtenáři bulváru jistě vědí, že nám Iveta Bartošová a její čerstvý novomanžel Jiří Pomeje předkládají srdceryvné příběhy se „striptýzem“ jejich soukromí ale mimoděk i sdělení, jež říká úhrnem zhruba tolik: Dluhy se neplatí, věřitelé se šidí a oblbují, výkyvy v péči o nezletilé jsou drobnou epizodkou, kterou hravě spraví jeden ozdravný pobyt.

Vcelku vzato zvláštní chování paní Bartošové patří k manýrám hvězdiček a odskáče to nanejvýš její syn. Jenže jednání pana Pomeje, který po sobě zanechal desítky milionů dluhů, je nemorální, nestoudné a pro společnost devastující. Nějak se nemohu zbavit pocitu, že někdo, kdo je v bankrotu, trošku lže, tvrdí-li, že celá léta pracuje v reklamě zadarmo a vystupuje bez nároku na honorář, jen z čirého entuziasmu – to vše podle hesla chyť mě, když to dokážeš. Ostudní spolupachatelé jsou ti, kteří takové vystupování zadarmo, včetně veřejnoprávní televize, pokrývají.

Pan Pomeje z něčeho žije, za něco se obléká a nechá si ondulovat své kadeře. Kdo to vše platí? Vrcholné číslo ale předvedl až nyní svou svatbou. Bohužel si nevzpomenu na žádný jeho herecký výkon, který by mě uchvátil tak, že by se dle mého soudu našel šílenec, který by mu z čiré sympatie platil hostinu i veselku. Z právního hlediska je to navíc dar v materiální formě, který podléhá zdanění – zdalipak mistr Pomeje podal daňové přiznání?

Ovšem drzost lidská nezná mezí, a tak si páreček objednal na svatbu šperky za 6 000 000 korun, které dotyčná firma vyrobila – a pak nedala, protože je nezaplatili. Domýšlím se, že šperkaři nejsou duchem chudí, tak museli vědět dopředu, že na zaplacení asi bude, a nezaplacení tak zůstane dílem jiného vlivu.

Jistě je jasné, že novomanželé podepsali smlouvu, podle které je všechno paní Bartošové. Kladu si otázku: Když toho Jirku tak miluje, proč za něj necvaká dluhy? Tady už bude pan Pomeje rudý vzteky a hned zakřičí, soud mě osvobodil, podvod jsem nespáchal. Jenže náčelníku Andělská tváři, soud řekl, že když jste si půjčoval, neměl jste v úmyslu lidi okrást a nevrátit jim půjčené peníze zpět.

To ale, jak se Jiří Pomeje chová ke svým věřitelům dnes, je mírně řečeno neslušné a neobávám se říci protizákonné. Když už je na podobné eskapády krátká česká justice, tak by si každý slavný měl alespoň sám před sebou uvědomit, co svým jednáním šíří za poselství.

Prozatím je ten vzkaz jednoznačný: Neplaťte dluhy, dělejte z lidí hlupáky, žijte z milodarů a černých příjmů. Stačí, když jste trošku slavný, a ono vám to projde. Prostě chování hodné gentlemana. Bože, co ještě se bude v našem státě dít a kolik generací musí přejít, než se stane respekt k právu součástí všeobecné morálky?

LN, 3.9.2008

Autor je advokát