Před mnoha lety , když jsem si dělal zbrojní průkaz, v praktické části mě instruktoři poučili se zacházením se zbraní i v ohrožení. Hlavním momentem , co si pamatuji do dneška aniž bych byl kdykoliv v ohrožení , byla nutnost mít ukazováček posledním článkem na spoušti pistole nebo revolveru. Může to rozhodnout o rychlosti výstřelu zachraňujícímu život před tím, kdo by prstem teprve spoušť hledal.

Od té doby ( a je to pěkně dlouho), mě neustále iritují televizní seriály , kde naši herečtí policisté, detektivové ba i padouši vstupují sami do většinou tmavých prostor s namířenou zbraní v očekávání ozbrojených protivníků a drží ukazováček okrasně podél pistole nebo na lučíku, daleko od spouště. Dá se to srovnat s držením meče dvěma prsty . Dokonce jsem někde četl komentář toho , co si toho taky všiml a ten to kvantifikoval na 95 % akcí.

Zdá se mi to příznačné pro náš dnešní obecný ,štítivý, český postoj ke zbraním,kdy je k nim nepřekonatelný odpor neumožňující dát ukazováček na spoušť byť plastové hračky . Nebo , že by to byla bázeň , strach před zbraní ? Herci jsou přece schopni udělat cokoliv pro věrohodný a správný výkon, pokud jim někdo ukáže , jak se to dělá ! Horší je to s neherci, to znamená s námi ostatními, co by někdy měli a mohli vzít do rukou zbraň samozřejmě ve spravedlivé věci. Byli bychom schopni a ochotni správně přiložit prst na spoušť nebo snad , nedej bůh, i vystřelit ?

Dějiny o tom pochybují.