Doba, kdy takřka ve všech novinách byly šachové rubriky, komentované záznamy významných šachových utkání a v televizi známí šachisté přehrávali s vlastními komentáři šachové zápasy, patří minulosti. Když se v roce 1972 o titul mistra světa utkali na Islandě Robert Fischer a Boris Spasskij, vydrželo šachové nadšení po celou dobu úporného zápasu, který trval od června do září. Z obchodů tehdy na dlouhou dobu zmizely šachy a zaprášilo se i po šachové literatuře. Také následující zápasy o šachový trůn byly v tehdejších médiích podrobně sledovány (kupř. utkání Korčnoj – Karpov), šachové šílenství kolem tzv. zápasu století z roku 1972 se však už nikdy neopakovalo.

Jména dříve známých československých šachistů zná dnes málokdo. Před necelými třemi lety uplynulo 100 let od narození šachisty Jana Foltyse. Nedávno jsem pátral po článcích, které vzpomenuly toto jubileum. Nenašel jsem nic, protože výročí prošlo bez povšimnutí, a to dokonce ve Foltysově rodišti. Jan Foltys se narodil ve Svinově (dnes městský obvod Ostravy) 13. října 1908 v rodině známého lékaře MUDr. Jana Foltyse. Doktor Foltys si prý přál, aby se jeho syn stal lékařem, mladému Janu Foltysovi však učarovaly šachy a plně se jim věnoval. Nebylo to nic divného, neboť šachy byly ve Foltysově rodině velmi oblíbené a hrával je na různých šachových turnajích také Janův starší bratr Miloslav, který vystudoval práva a působil jako soudce.

Jan Foltys se zcela oddal šachu, pro který byl svým mimořádným nadáním předurčen, a stal se šachovým profesionálem. Již před druhou světovou válkou patřil ke špičce československého šachu. Na šachové olympiádě v Mnichově v roce 1936 hrál v družstvu ČSR na první šachovnici. Na šachových olympiádách ve Stockholmu (1937) a v Buenos Aires (1939) hrál na druhé šachovnici a z 53 partií odehraných na těchto třech šachových olympiádách ve 22 utkáních zvítězil, ve 25 remizoval a jen 6 partií prohrál. Jeho slibně se vyvíjející šachová dráha byla dotčena válkou, kdy se utkání na mezinárodní úrovni pořádala jen v omezené míře. Na turnaji v Mnichově v roce 1942 se Jan Foltys umístil čtvrtý hned za Aljechinem, Keresem a Bogoljubovem. Byla by to rozsáhlá práce, kdyby se měly zmínit všechny významnější turnaje, kterých se Foltys zúčastnil. Ostatně v roce 1956 vyšla objemná publikace Jana Podgorného – Jan Foltys, mezinárodní šachový mistr, životní dílo. Foltys zvítězil nad takovými hráči jako byl Keres, Najdorf, Tartakover, Bogoljubov nebo Pirc. V roce 1950 získal titul mezinárodního šachového mistra. Na pásmovém turnaji v Mariánských Lázních se kvalifikoval pro utkání v Stockholmu v roce 1952. Tam však již nejel, neboť přišla zákeřná nemoc a 11. března 1952 Jan Foltys umírá na leukémii ve věku 43 let, kdy měl jako šachista nejlepší léta teprve před sebou.

Stále mám šachové figurky, s nimiž podle otcova vyprávění hrál jeho strýc ve 30. letech minulého století v ostravském hotelu Palace simultánní partii s mistrem světa Aljechinem. Kdysi s nimi hrával také Jan Foltys. Jeho dům stál v sousedství našeho (tyto vily v blízkosti svinovského nádraží byly zbořeny v 70. letech při výstavbě svinovských mostů). Když šachista Foltys zrovna necestoval po světě na turnajích a hloubal v zahradní besídce nad šachovnicí, nikdy neodmítl zahrát si partii se sousedovým klukem. Tak si můj otec mohl zahrát šachy s uznávaným a úspěšným šachistou.

I když Jan Foltys zemřel před takřka 60 lety, jeho jméno je v šachovém světě dobře známo. Foltysova šachová tvorba je stále součástí šachové literatury a odkazy na ni jsou na internetu dostupné. Před dvěma lety uplynulé jubileum – 100 let od narození Jana Foltyse je příležitostí, aby jeho jméno, osobnost a šachové dílo byly vzpomenuty.