Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996NOVINKY: Hlásím se o patent
Do několika měsíců by se mělo rozhodnout o tom, zda se v někdejším dole Darkov na Karvinsku vybuduje gravitační elektrárna. Její prototyp zde chce umístit britská firma Gravitricity. Zda se tak skutečně stane, ale zatím není jasné.
Někdejší důl Darkov by se mohl stát prvním zařízením na světě této velikosti, kde by gravitační elektrárna, principiálně podobná přečerpávací elektrárně, jen místo vody využívající závaží, fungovala. „Může se ale stát, že některé věci budou v daném prostředí nerealizovatelné. Například důlní jámy jsou dimenzovány na nějakou zátěž, na nějakou činnost a například tlaky a zatížení při spouštění závaží mohou být jiné,“ vysvětlil ředitel závodu možné problémy při využívání někdejší šachty.
Tak tuhle zprávu si může každý přečíst, popřípadě najít její obdobu v jiných zdrojích. Je to sice už 55 let, co jsem získal elektroinženýrský diplom, ale v tomto případě stačí selsky rozum na poznání, že se rozumně nedá vyrobit závaží (natož pro ně najít šachtu a zkonstruovat vrátek), které by se hmotností rovnalo, dejme tomu, alespoň polovině objemu vody v horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách (já tam byl, je to úžasné dílo), takže s výkonem takové gravitační elektrárny to nebude příliš slavné.
Gravitační elektrárna není nic jiného než aplikace věžního hodinového stroje nebo domácích stojacích hodin, jež jsou také poháněny gravitací, tedy tíží závaží. V mém dětství jsme doma takové stojací hodiny měli, a když jsem byl starší, patřilo k mým povinnostem vytahovat závaží zase zpět nahoru, aby se hodiny nezastavily.
Mám však z dětství ještě jinou zkušenost. Když jsem byl o něco menší, patřila k mým oblíbeným hračkám plechová autíčka s pérovým strojkem. A obdobný strojek byl v každém budíku, v každých náramkových hodinkách a nástěnných hodinách, což mě inspirovalo. Protože kromě gravitačního pohonu hodin existuje i pružinový pohon, a to mě inspirovalo.
A tak se hlásím o patent na využití mechanické energie nyní už obřích pérových strojů k uskladnění elektrické energie, o patent na pérové elektrárny.
Představte si, že místo bateriových úložišť bychom stavěli haly, kde by byly velké pérové stroje, nikoli s plochými spirálovými pružinami, které při vytáčení nabývají příliš na průměru a trpí ztrátami výkonu následkem tření mezi závity spirály, ale se šroubovými pružinami, vedenými kolem hřídele, která by sloužila jak ke stáčení pružiny, tak by přes převodovku do rychla byla zdrojem točivého pohybu pro elektrický generátor.
Takové pérové strojky, které pružnost ocelového drátu převáděly na torzi, měla v 50. letech plastová autíčka východoněmecké firmy WEDI. Byla mnohem výkonnější a rychlejší (jako blesk) než autíčka s klasickým pérovým strojkem.
V těchto pérových elektrárnách by samozřejmě generátory též plnily funkci elektromotoru při stáčení šroubové pružiny a vestavěný výkon by se určoval délkou pružinové hřídele (počtem závitů šroubové pružiny) a ovládání by mohlo být plně automatické. I další přednosti jsou vidět na první pohled. V pérových strojcích má Evropa velkou tradici snad už z 15. století, ke konstrukci by stačily domácí suroviny jako ocel, žádné lithium a další ušlechtilé kovy, které má pod palcem Čína, jako kobalt a nikl (na běžnou baterii elektromobilu je zapotřebí 28 kg kobaltu a 59 kg niklu, na pořádné bateriové úložiště zřejmě stovky tun). Ani rozměrově by taková hala s pérovými stroji nemusela být větší než bateriové úložiště a zaručeně by nehrozil nezvladatelný požár lithia. Také by nebyly zapotřebí měniče stejnosměrného proudu na střídavý, protože k pérovým strojům by se daly přistavit generátory z vyřazených tepelných elektráren.
Prostě výhody, kam se podíváš, vše z domácích zdrojů a prostřednictvím staletími ověřených technologií!
Jeden z mých scifistických přátel je zaměstnán na patentovém úřadě. Takže, co myslíte, milí čtenáři Neviditelného psa, mám se na něj obrátit, aby mi pomohl s patentem?
Kdyby to vyšlo, tak by mi třeba Evropská unie postavila pomník.
