Anglický vzdělanec a filozof Joseph Glanvill nebyl v žádném případě jediným stoupencem vědy, který byl přesvědčený, že je nutné rozvíjet argumentaci ve prospěch strachu z čarodějnic, aby se udržela morální autorita náboženství.

Na podobném principu jako Glanvill v roce 1666, kdy vyšla jeho brožura na obranu existence čarodějnic a duchů, si budují svou autoritu ve třetí dekádě 21. století, hnutí jako je ANO, SPD, PRO či Trikolora. Ti straší obyvatelstvo přílivem emigrantů, zelenou energií, přítomností americké armády u nás nebo válkou, jako to činil Andrej Babiš v prezidentské kampani.

Otázka proto zní: Jak je možné, že strach se stal významným výchozím bodem veřejné komunikace v celé naší civilizaci?

Odpověď nabízí maďarsko-americký sociolog Frank Furedi, který říká, že rétorice kultury strachu dává sílu to, že vyjadřuje morální nejistoty i pocity bezmoci části občanů. Další teoretici jeho slova doplňují o konstatování, že za to může morálka nízkých očekávání či dlouhodobé a systematické odmítání rizika, které donedávna bylo samozřejmou součástí existence nejen bojovníků, ale i vědců, umělců a politiků.

Američan Peter Stearns obviňuje i média, která místo s informacemi pracují s emocemi a nutí zpovídané, aby přiznali své obavy, za což je pak moderátoři psychicky odměňují za „sdílení bolesti“, kterou prožívají i ostatní lidé. Jenže právě toto sdílení bolesti je velmi levná náplast na reálnou nejistotu, kterou část obyvatelstva díky souběhu čtyř krizí: zdravotní, energetické, válečné a klimatické, prožívají, a proto psychologové poukazují na to, že největší vinu na šíření kultury strachu mají politici a i ti, kteří – místo, aby pomáhali lidem v nouzi a nejsou jen notorickými kverulanty – jim nadávají do chcimírů, toxických lidí a dezolátů.

Bohužel reakce lidí, kteří se scházejí před řečnickými pódii různých populistů, kteří využívají bídu a trable části občanů k vlastním převážně finančním a mocenským zájmům, je logická a urážky je jen na podobné akce přivolávají. Psycholožka Dana Urbanová říká: „Dlouhodobá přítomnost stresových hormonů mění fungování orgánů a mozkové struktury. To znamená, že děláte špatná rozhodnutí, volíte strategie s krátkodobým horizontem, nemáte kapacitu přemýšlet v řádu měsíců nebo let.“

A to je hlavní důvod, proč tito nešťastní jedinci populistům věří, když na složité problémy nabízejí lidem jednoduchá, leč nereálná řešení jako například, když nebudou politici přijímat migranty a podporovat Ukrajinu, budete se mít lépe.

Připomeňme si: Babišovo ANO, znamená Akci Nespokojených Občanů. A tzv. Lex Babiš, je jen po deseti letech od jeho vstupu do politiky akcí nespokojených občanů s Babišem, který zneužíval třicet procent médií k tomu, aby mohl manipulovat a využívat strach cizích lidí k zakrytí svého strachu z odhalení vlastní činnosti, která se často, jako v případě dotací, tak zaklekávání finančními úřady konkurenčních firem, nacházela na hraně zákona.

Napsáno pro ČRo Plus.