Od února 1990, kdy jsem se začal věnovat volebním průzkumům, jsem byl mnohokrát konfrontován s nevybíravou kritikou, která přicházela především z řad politiků. Nejčastěji se nesla v duchu podezření, že za tím či oním pro někoho nepohodlným výsledkem stojí neschopnost, nebo dokonce úplatnost výzkumníků.

Hájil jsem vždy nejen vlastní agenturu, ale celý náš obor s odkazem na Gogolovo: „Nenadávej na zrcadlo, máš-li hubu křivou.“ Situace před letošními volbami mne však nutí k zamyšlení, zda křivé přeci jen není zrcadlo.

Češi sami říkají, že u nás je možné všechno. Zdá se, že o volebních výzkumech to opravdu platí. Začněme tím, že snad nikde jinde na světě by dvě hlavní politické strany nemohly zadat své „strategické“ průzkumy téže agentuře. Tým Jana Hartla šlechtí, že budí u politiků takovou důvěru, a my ostatní mu můžeme závidět obchodní úspěch. Přesto se však vnucuje otázka, zda by ve světě tržní konkurence zadaly například Unilever a Procter & Gamble nebo Renault a Volkswagen práci téže výzkumné nebo reklamní agentuře. Nebo že by při důsledném odmítání podobných zakázek ze strany Factum Invenio na českém trhu nebyl jiný schopný dodavatel?

Paradoxy se však „obousměrností“ práce STEM nevyčerpávají. Zatímco v kolébce výzkumů veřejného mínění, v USA, by žádné médium výsledky průzkumů agentury pracující pro některou politickou stranu nezveřejnilo, v zemi neomezených možností média se STEM spolupracují jako na běžícím pásu.

Pokud jde o soukromé noviny, nelze nad tím než pokrčit rameny. V případě veřejnoprávní televize je ale třeba se ptát, jak vypadalo výběrové řízení na projekt doprovázející pořad Otázky Václava Moravce a také jak vypadalo výběrové řízení na agenturu, která v průběhu voleb zajistí tzv. exit poll a podklady pro televizní volební studio. Jistě jen náhodou se této práce ujme SC&C, která se STEM spolupracuje na předvolebním projektu a jejíž výsledky Jan Hartl v minulosti z televizní obrazovky komentoval.

A ještě větší náhodou je, že obě tyto agentury v tomtéž týdnu jako první zveřejnily pro Stranu zelených výsledek nad hranicí pěti procent a o několik týdnů později svorně poslaly pod pětiprocentní hranici KDU-ČSL.

Mluví se o korupci, ale to je v současné české společnosti spíš taková móda. Nikdo nikdy nenabídl ani náznak důkazu, ba ani Vladimír Železný, který se blýskl neadresným obviněním, na následnou výzvu oborové asociace SIMAR, aby řekl „kdo“, vůbec nereagoval.

Co ale s tím, že prakticky ve stejnou dobu „naměří“ Factum Invenio pro KDU-ČSL 7,8 % preferencí a CVVM dokonce 9,5 %?

Tady už si výzkumníci nepomohou odkazem na špatnou interpretaci ze strany médií (ve všech čtyřech případech šlo o stranické preference), na statistickou výběrovou chybu ani na rozdíly způsobené metodikou dotazování, protože tzv. uzavřená otázka (s nabídkou seznamu stran) v podání Factum Invenio přináší téměř stejná čísla jako otevřená (bez nápovědy) v podání CVVM, zatímco v provedení STEM i SC&C ukazuje „stejně otevřená“ otázka něco úplně jiného.

Stížnosti na to, že výzkumy v lepším případě matou veřejnost a v horším jí cíleně manipulují, najednou nejde přejít s takovým profesionálním nadhledem, který jsem v uplynulých 16 letech sám mnohokrát předvedl.

Co s tím? Obávám se, že v současné situaci, kterou ještě zpestřují „exoti“ typu zcela nové agentury ECENSUS, z anonymity oznamující zmrtvýchvstání preferencí US-DEU, nám výzkumníkům už letos nikdo věřit nebude. A dobře nám tak. Za patery minulé volby jsme se nenaučili nabízet veřejnosti srovnatelné údaje o tom jediném, co ji může zajímat: o předpokládaném výsledku voleb.

Většinou se schováváme za skutečnost, že stranické preference prostě s výsledky voleb srovnávat nelze, a máme tak po ruce omluvu rozdílů, které mezi našimi údaji a výsledkem voleb budou.

Za patery minulé volby jsme se nenaučili mlčet o informacích pořízených za peníze politických stran, které musí být ze své podstaty „podezřelé“, i kdyby byly pořízeny v nejvyšší profesionální kvalitě. Začínáme za to platit pověstí nešiků, nebo dokonce podvodníků.

Kdybych já byl žurnalistou, nelitoval bych pár desítek tisíc, za něž bych si objednal skutečně nezávislou předpověď výsledků voleb od nějaké solidní agentury a jiná čísla bych prostě ignoroval. Jako výzkumníkovi se mi to snadno říká, ale americká zkušenost ukazuje, že to jde. A pak je tu ještě možnost jít od toho a netrápit se něčím, co firmě stejně peníze nevydělává.

Právo, 24.4.

generální ředitel agentury Factum Invenio