Vskutku jen zřídka se vyjadřuji k médiím. Jedním z kroků k demokracii a otevřené společnosti po listopadu 1989 bylo uzákonění duálního systému vysílání, kde vedle sebe působí televize a rozhlas veřejnoprávní a komerční. Jak ve svém pořadu pravil pan ředitele TV Barrandov, každý z těchto segmentů vysílání má specifické poslání a úkoly – v případě veřejnoprávní televize dané zákonem. Ale to všechno pan Soukup samozřejmě ví.

On ví, že používá ve hře s čísly neobhajitelné polopravdy. Několikrát zdůraznil ve svém pořadu onu rezervu vytvořenou v ČT ředitelem Janečkem. Pomíjím skutečnost, že ČT není banka, která by místo tvorby programů strkala peníze do banky. Musím však zdůraznit, že poplatky za veřejnoprávní vysílání ČT nestouply od roku 2008. Je-li snad pan Soukup alespoň trochu ekonom, musí mu být jasné, že kvůli inflaci poplatky z roku 2008 nemají stejnou hodnotu, a o inflaci tedy poklesly. Pan Soukup v té souvislosti ovšem v rámci svých polopravd zatajil, že ČT za ředitelování pana Janečka vysílala pouze na dvou kanálech, nikoli na dnešních pěti. Měl by se tedy spíše zeptat pana ředitele Janečka, jak je možné, že neuspořil několikanásobek. Ani ho nenapadlo zmínit, jaký kredit má doma i v zahraničí dětský kanál.

Kdyby byl pan Soukup alespoň v míře slušnosti korektní, dal by si tu práci a zjistil by, kolik programů se natáčelo v posledním období ředitelování pana Janečka a kolik se jich vytváří dnes. Patrně by si jeho analytici (pokud by neměli jednostranné zadání) dali trochu práce a zhodnotili, jak drahé kupř. hrané pořady se v přepočtu na aktuální hodnotu peněž točily tehdy a dnes. To podle mne svědčí spíše o úspěšnosti Petra Dvořáka, který dokázal na úkor režijních nákladů posílit tvorbu, a to realizačně i ekonomicky náročných programů.

Na některé polopravdy si však pan Soukup sám nabíhá tak trochu na vidle. Ty pořady skutečně odlišné jsou. Stačí si z archívu TV Barrandov vybrat seriál „Sousedé“ a srovnat ho třeba se seriálem ČT „Vyprávěj“. Nepředpokládám, že by pan Soukup byl do té míry bez vkusu, že by nerozeznal, že jeho televize odvysílala (nemohu říct umělecký) odpad, zatímco Vyprávěj má mimořádný úspěch u nás i v zahraničí. Mohl by pan Soukup v příštích Kauzách sdělit, jakou sledovanost měl seriál, který vyráběla TV Barrandov a jakou sledovanost Česká televize?

V druhém případě ty vidle, na které si naběhl, se zabodly hodně hluboko, když pravil, že chodník je přece jako chodník a podle této míry lze nákladovost seriálů srovnávat. Koprodukční série o Marii Terezii, na jejíž tvorbě se podílelo několik západních televizí, si pravděpodobně vyžádá přece jen trochu jiné náklady, než „Doktorka Kelerová“ s několika mizernými kulisami.

Pan Soukup byl šokován tím, že diskusní pořad si v ČT vyžádá primárně asi 130 tisíc. Až se pana Soukupa rozhodne pan Dvořák a ČT napodobit a pan Dvořák se stane moderátorem šesti různých pořadů, kam započítá dva kameramany a dva osvětlovače a poněkud nevkusnou sestavu barevných panelů, TV Barrandov určitě v úsporách předežene.

V příštím pořadu bude pan Soukup jistě tak korektní, že vypočítá, na kolika významných zahraničních festivalech ČT za své programy získala ocenění, což je, jak snad i pak Soukup uzná, vývoz, který sice není placený rozhazovanými miliony po stole, ale šíří českou kulturu a povědomí o ČR v celém světě. Seznam oceněných pořadů rád dodám. S tím jistě srovná zahraniční úspěšnost vlastní televize.

Pořad mi nestál za to, abych si čárkoval, kolikrát vyslovil pan Soukup slovo Dvořák a kolikrát sedm milionů. Tím opakováním ale shazoval jednak sám sebe, jednak dělal z diváků hlupáky, kteří si dvě věc nezapamatují ani napotřetí, jednak dával až příliš najevo patologickou nenávist k Petru Dvořákovi. Pozadí samozřejmě neznám. A konečně je diskvalifikující pro člověka s vysokoškolským diplomem, aby do pořadu o hospodaření zaplétal, kdo hraje na kytaru a kdo měl kolik žen. Doufám, že se v příštím pořadu pan Soukup za tyto úlety omluví.