Úterý 12. listopadu 2024, svátek má Benedikt
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

MÉDIA: Čím to je?

Populární slovenská skupina No Name zpívá v titulní písni svého alba tuto větu, či spíše řečnickou otázku: „Čím to je, že kritik nenapíše píseň?“ Myslím, že No Name odpověď znají. Je totiž jednoduchá: protože to neumí. Už Karel Čapek kdysi definoval kritika jako člověka, který nejlépe ví, co a jak se má udělat, ale sám to neumí. Tato definice velmi přesně vystihuje jednu nemalou část české kulturní novinářské kritiky, která se vyžívá v cupování kritizovaného předmětu, díla – a často také jeho tvůrce.

V tomto podivném sadomasochistickém umu vyniká kritik Jan Rejžek. Ten si učinil mnohaletou „trafiku“ z ostouzení každého, kdo se mu namane – počínaje Helenou Vondráčkovou (s níž se řadu let soudil o výrok, že si zadala s mafiemi), až třeba po kolegy z branže (spory s Janou Machalickou z LN či Mirkou Spáčilovou z MFD patří k novinářskému folklóru). Rejžek je nesnášenlivý chlap, který patrně většinu svého pracovního času věnuje dehonestaci čehokoli, co se mu náhodou připlete do cesty. V dřívějších časech se podobnou kvalifikací vyznačovali kádrováci a jejich popularita mezi lidmi (a nejen těmi, jichž se kádrovákovo činění bezprostředně dotýkalo) byla tomu úměrná.

Naposledy Rejžek zaperlil výrokem (MFD 20.5.) na adresu písničkáře Jaromíra Nohavici, jehož záznamy z časů, kdy byl veden jako tajný spolupracovník StB, list zveřejnil. Rejžek komentoval Nohavicu takto: „Pokud by Nohavica nalezl odvahu hovořit o svém selhání krátce po pádu komunistického režimu, leccos bych pochopil a také jeho tvorbu bych uznával…Jaromíru Nohavicovi nevěřím. Jeho písničky jsem přestal sledovat a recenzovat.“.

Tento výrok má hned několik významů. Předně jím Rejžek přiznává, že nezná Nohavicovu novější tvorbu. To je ale pro hudebního kritika handicap: jak chce vůbec hodnotit hudební tvář doby, když odmítá poznat (a do kontextu dát) jeden z jejích výrazných směrů či prvků? Nutně tedy Rejžkovy hodnotící soudy o české hudbě dneška budou nekorektní, protože budou založeny na neúplných znalostech.

A dále: Rejžek říká, že kdyby Nohavica dříve něco udělal, jeho tvorbu by uznával, což nyní nečiní. Rejžek tak směšuje osobu tvůrce s jeho dílem. To je častá nemoc zejména v kulturní žurnalistice. Jenomže jde opět spíše o znak kádrování, než o fundovaný kritický názor. Mohli bychom jmenovat desítky a stovky příkladů, kdy (možná kritiky hodný) autorův osud či jeho konkrétní postoje v nějaké době nemohou v žádném případě znehodnotit uctivý pohled na jeho úctyhodné dílo.

Vezměte si Milana Kunderu. Napsal poému Poslední máj o Juliu Fučíkovi, odvozenou z Reportáže opsané na oprátce. Byl funkcionářem komunistické buňky na FAMU. A přece napsal Žert či Nesmrtelnost. Jsou ty knihy horší, když víme, že jejich autor byl ve své době konjunkturalista?

Vezměte Václava Erbena, spisovatele, který po celý komunistický režim bez potíží publikoval, podle jeho knih se točily filmy, rozhodně nebyl bojovníkem či disidentem. A přece jeho román Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad patří k tomu nejlepšímu, co bylo o české národní historii a mentalitě napsáno. Stejně jako třeba Kuře na rožni, román Jiřího Šotoly, komunistického funkcionáře před rokem 1969 a jednoho z těch, které režim vzal na milost (po nějakých úlitbách) po roce 1977. Ze stejného rodu byl třeba i Bohumil Hrabal. I on se zařadil mezi publikované autory v roce Charty, to jistě nebylo zadarmo. A snižuje to kvality jeho Inzerátu na dům, v kterém už nechci bydlet, či Hlučné samoty? Vezměte Josefa Kainara, básníka, který ve stejné době, kdy psal skvostné texty pro Flamengo a Prokopovo Město Er, nechal se posadit do čela normalizačního Svazu spisovatelů. A vezměte samozřejmě v první řadě Otakara Vávru. Cožpak jeho Zlatá reneta, Romance pro křídlovku či Kladivo na čarodějnice nepatří k nejhvězdnějším dílům české kinematografie jen proto, že jejich režisér měl na jedné klopě Svatováclavskou orlici od nacistů, na druhé národního umělce od Husáka a na čele dnes nově státní vyznamenání od Klause?

Kdepak. Osobnost autora a jeho dílo spolu zdaleka ne vždy musí nutně souviset. Mnohdy i právě osobní autorovy problémy bývají nejskvělejším a nejpůsobivějším zdrojem inspirace jeho díla. Což vědí všichni, kdo znají Nohavicovu píseň Mikymauz, v níž účtuje s jednou svou životní kapitolou způsobem, který se mu postaral už tehdy (1992) o vstup do zlatého fondu české kultury. Když tohle všechno Jan Rejžek odmítá znát a uznávat, pak není kritikem, ale jen ostouzečem a kádrovákem. Jeho hodnocení pak nepřipomíná fundovaný kritický soud, nýbrž názorový a postojový rasismus.

(Psáno pro server Česká média)

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Ondřej Neff
12. 11. 2024

Jaká byla podzimní událost, která zasáhne naše životy a zanechá trvalý otisk?

Zdeněk Roller
12. 11. 2024

Čekají nás „zajímavé časy“. Ale už jsme někdy žili v jiných?

Jan Bartoň
12. 11. 2024

Česká média prošla výraznou proměnou. Tón informací o Trumpovi se velmi změnil.

Tomáš Vodvářka
12. 11. 2024

Zdá se, že všechny tři možnosti jsou na stole. Případ Michala Redla je svým způsobem klíčový.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

Aston Ondřej Neff
9. 11. 2024

Vládní koalice utržila další vítězství , když ve sněmovně protlačila úpravy penzijních parametrů.

přečetl Panikář
9. 11. 2024

Po desetiletích mnozí z nás konečně mohou s úlevou vydechnout.

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Marian Kechlibar
9. 11. 2024

K posunu ve prospěch republikánů došlo prakticky plošně, i ve státech, které jsou tradičně baštami...

ČTK, Lidovky.cz
12. 11. 2024

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o třináctiletém trestu vězení pro mladíka, který svou družku...

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

Šéf ukrajinské Doněcké oblasti Vadym Filaškin v pondělí oznámil, že ruská armáda vyhodila do...

István Léko
12. 11. 2024

Proíránští aktivisté prostřednictvím irácké internetové platformy Sabreen vyzvali v neděli...

dhh Dominika Hejl Hromková, ČTK
12. 11. 2024

Obvodní soud pro Prahu 8 se v úterý vrátil ke kauze Jana Cimického. Známý psychiatr je obžalovaný...

ČTK, Lidovky.cz
12. 11. 2024

Bývalého francouzského fotbalového reprezentanta Wissama Ben Yeddera uznal soud v Nice vinným ze...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz