Ach jo, byl jsem tak spokojený na vlnách Českého rozhlasu Plus a teď mě otrávili, protože mi změnili znělku a slogan a džingly a dokonce i – to mě může vzít čert - pípání časomíry. Proto se ptám, proč? Komu do pět hvězdiček vadilo pípání časomíry? Neznám nikoho, kdo by u rádia ječel vzteky a řval by, běžte do pět hvězdiček s takovým pípáním časomíry! Někdo to ale asi musel být, někdo vlivný, když dosáhl změny něčeho, co se nezměnilo desítky let.

Ono to má zajímavý ideologický podtext. Soudím podle změny sloganu. Ten před tím byl „Když chcete vědět víc“ a teď je to „Když chcete vědět proč“. Na vlnách stanice Plus dto dokonce vysvětloval můj někdejší kolega a stále ještě druh Petr Šabata. Že prý dnes lidé už nechtějí vědět víc, protože toho vědí až až. Jde jim o to, aby se dozvěděli, proč to všechno je, a to že je smysl té změny.

Měl bych být s vysvětlením spokojený, je to odpověď na otázku Proč. Bohužel mě ta odpověď neuspokojuje, protože se moje Proč jen odsunulo o patro níž.

Takže se táži, proč si Petr Šabata a jistě další činovníci z vedení rozhlasu myslí, že toho lidé vědí až až a že o další víc nestojí a pídí se hlavně po odpovědích na otázku proč.

Myslím si především, že se to „víc“ s „proč“ do značné míry kryje. Jako příklad si vezměme aktuální kauzu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Mimochodem, hodně mě štve, že se pořád píše o „vraždě Kuciaka“. Byla to vražda „Kuciaka a Kušnírové“, a když už je kolem toho veřejný zájem, měl by se týkat obou. Víme tedy, že někdo tyto dva mladé lidi zavraždil. Chtěl bych vědět víc. Především to, kdo to udělal. To zatím nikdo neví, aspoň to nikde nebylo publikováno. Zato jsou média plná toho, proč se to stalo. Kdekomu je jasné, že je to proto, že Kuciak psal o spojení italských mafiánů s politiky, takže v důsledku za to může Miloš Zeman. No jo, ale do hlavy mi pořád klove ta námitka, že bych přece jen o tom chtěl vědět víc, než začnu dělat závěr, proč se to stalo.

Z hlediska metodologického zde stojíme před projevem rozporu mezi uvažováním induktivním a deduktivním. Induktivní zkoumání je ztělesněno Sherlockem Holmesem: ten vždy chtěl vědět víc, až toho měl nasbíráno dost na to, aby učinil závěr. Chestertonův otec Brown na to šel opačně, deduktivně. Z nadhledu své znalosti lidské povahy pátral po indiciích, jako kdyby luštil křížovku tak dlouho, až ji vyluštil.

Zdá se, že v rádiu Plusu zvítězila metoda deduktivní před indukcí. Netřeba vědět víc, víme toho dost, a taky víme, proč to všechno je, a budeme to do vás teď prát pod tlakem.

Tohle bych dovedl pochopit, opřen jsa o uvažování deduktivní. Nicméně všechna vtíravá „proč“ si objasnit metodou deduktivní nedokážu, a musel bych vědět víc.

Proč, do pěti hvězdiček, proč bylo nutno stávající znělky a džingly nahradit tak odporným tingltanglem?

LN, 5.3.2018