Je možné a vhodné jakkoliv regulovat internetové diskuse, aby člověka, který má snahu kultivovaně debatovat se svými oponenty, neodrazovali a neuráželi ti primitivnější z nich? Jeden – možná revoluční – pokus o změnu dosavadní praxe se v Česku připravuje.

Pražané znají potok, spíš říčku Botič jako hnusnou špinavou stoku. O deset kilometrů proti proudu protéká Botič Průhonickým parkem a je to čirý romantický tok s vodopády, v němž žijí raci. Jak je to možné? Dole se do něho dostalo svinstvo, nic jiného se nestalo. Podobné je to s diskusemi pod články. Rád to vysvětluji na příkladu. Internet, přinejmenším jeho publicistická a zpravodajská část, to je něco jako město a diskuse pod články jsou kanály v hlubinách toho města. Je to přirovnání hrubé a drsné. To proto, že jako vydavatel nejstaršího čistě internetového deníku Neviditelný pes mám od dubna 1996 s diskusemi hodně zkušeností, prakticky všechny špatné. A to, že se k věci vyjadřuji dnes, je důsledek toho, že významný zpravodajský server iDNES se rozhodl přistoupit k určité regulaci diskusí pod články a vyžaduje plné jméno diskutujícího.

Tři zkušenosti

V tom roce 1996 nebyly diskuse pod články jako takové ještě vynalezeny a první, co existovalo, byla takzvaná fóra. V podstatě to bylo něco jako diskuse, ale hromadné, pro celý server. S potěšením jsem si čítal příspěvky. Byly někdy věcné, někdy vtipné, kritické i pochvalné, vždycky kultivované a k věci.

Bylo mi to divné. Už jako žáček jsem si všímal, že v naší školní třídě 40 žáků (byly jsme silné poválečné ročníky) byli vždy tak dva tři žáčkové opravdoví blbové a dvěma třem do toho moc nechybělo. Z toho jsem usuzoval, že deset procent obyvatelstva má IQ hrušky. Radoval jsem se, že nejsou na internetu. A vida, oni přišli.

Nastala situace, která se dá charakterizovat jako prd v kupé. Je nabité kupé a někdo se v něm uprdne. Co se stane? Spojí se neprdící a vyhodí smraďocha? Ne.

Odejdou a smraďoch zůstane. Hulváti vytlačují slušné a seriózní lidi, nejdříve z fóra, když přišly diskuse pod články, tak z těch diskusí. Už tenkrát jsem se jednou rozhodl fórum zrušit. Div mě nelynčovali.

Ale jenom mi nenadávali, ozvali se i velmi slušní a chytří a vzdělaní lidé.

Vybavuji si argumentaci jedné slečny nebo paní, která reagovala na můj další pokus zrušit diskuse, to už byl Neviditelný pes velký server s mnoha přispěvateli. Ne nadávky hulvátů, ale ona mě přiměla k tomu, abych diskuse pod články vrátil. Nechť louka kvete všemi květy. Po chodníku na Václavském náměstí taky chodí somráci, a přece kvůli tomu nezruším provoz na chodníku, to bylo jádro její argumentace. Třetí zkušenost jsem udělal někdy před dvěma lety, kdy jsme s kolegou Jiřím Wagnerem, výkonným redaktorem Neviditelného psa, zavedli registrace přispěvatelů. Dostal jsem desítky e-mailů typu "čtu Psa od roku 1996, ale protože jste se stal fašistou, mažu odkaz a těším se, až chcípnete, stejně jako chcípne váš plátek". Byli jsme s Jiřím zvědavi, co to udělá se statistikou přístupů. Internet teče přes počítače a ty vědí všechno. Věděl jsem, že zkušenosti z domova i ze světa ukazují na okamžitý pokles o 10 až 15 procent čtenosti.

Nestalo se nic. Na statistikách se registrace diskusí neprojevila.

To je dobré.

Na kvalitě příspěvků se registrace taky moc neprojevila – a to není dobré.

Co s tím?

Prapůvod té patálie je v absolutní otevřenosti internetu a jeho implicitní anonymitě a také v tom, že je zadarmo. I méně informovaná veřejnost tuší, že k přístupu potřebujete tzv. IP adresu. Potíž je v tom, že z technických důvodů mají uživatelé jen výjimečně pevnou, stálou IP adresu, jako máte stálé telefonní číslo. Typická je přidělovaná IP adresa. Když se připojíte, internet vám ji jakoby půjčí a vy ji po dobu seance používáte. Až se odpojíte, stejnou adresu použije někdo jiný. To je hlavní důvod, proč je tak těžké hulváta identifikovat a odpojit. Navíc existuje tisíc a jeden trik, jak se skrývat za jinou identitu. Server Aktuálně spojil svoje diskusní blogy s Facebookem. I kolem toho bylo mnoho křiku. Nevím, jaké mají zkušenosti, vždyť i na Facebooku lze vytvořit falešnou identitu. Prostě se přihlásíte jako Pes Pluto a můžete jiné otravovat.

Poslední pokus iDNES jistě taky narazí na problémy. Místo jako Držkotrhač se přihlásím jako Rostislav Pivoňka a budu nadávat dál. V problematických případech bude redakce žádat faksimile občanky se začerněnou adresou a rodným číslem, ale fotkou a jménem. Nějakou regulaci zavádí mnohá média. Týdeník Respekt používá systém Disqus, diskutovat mohou jen registrovaní přes e-mail, Google, Facebook, Twitter a jiné služby. Respekt připustil, že mu počet diskusí klesl na polovinu, ale jak je to se čteností média, neprozradil. Odborné komentáře jsou skeptické co do účinnosti.

Jedna možnost ale funguje. Kdo chce diskutovat, ať si médium předplatí. Britské The Times chtějí čtyři libry týdně a minimální subskripce je na dvanáct měsíců. Pak diskutujte, dokud nezčernáte.

Vážná věc

Boj s trolly, tedy hulvátskými diskutéry, je boj se saní o tisíci hlavách. A nad námi všemi visí Damoklův meč. Kdyby stát chtěl důsledně aplikovat trestní řád, musel by pozavírat všechny vydavatele vydávající obsah s diskusemi. I já se už osobně několikrát setkal s hrozbou žaloby za nějaké antisemitské žvanění někde v diskusi. Diskuse jsou integrální součástí obsahu a vydavatel je za obsah odpovědný. Fyzicky to regulovat nejde. Neviditelný pes má zhruba milion přístupů měsíčně, ročně vydá čtyři a půl tisíce článků, pod každým jsou diskuse, které mohou přibývat 24 hodin denně. A to je dnes malý server. Takže finální řešení je jediné a dojde k němu, pokud stát přitvrdí a bude chtít důsledně aplikovat zákony.

Diskuse zrušit úplně. V papírových novinách taky nejsou.

LN, 6.10.2012