Dvousečné technologie provázejí celý vývoj lidstva

Drony jsou typickou ukázkou dvousečných technologií. Tak jako sociální média na webu. Ta propojují víc lidí než jakákoliv ideologie, náboženství či sport a počet uživatelů Facebooku se blíží k číslu 2,5 miliardy. Ale až se bude zkoumat, co nejvíc přispělo ke vzniku uzavřených názorových bublin a sílící nenávisti mezi nimi, možná se ukáže, že to byla právě sociální média, zpočátku tak zbožňovaná.

Tak je to i s drony. Vždy záleží na narativu, jak se dnes říká. Čtete-li zprávy o tom, že pomocí malých, nenápadných a těžko zjistitelných dronů se šíří do věznic zbraně či mobilní telefony, můžete propadat panice. Vždyť to je jak v akčním filmu, ale navíc skutečné. A co teprve drony jako hrozba pro letiště. Parta (někdo by řekl sekta) Rebelie proti vyhynutí chtěla pomocí dronů ochromit londýnské letiště Heathrow. Tam přece stačí účinná hrozba, ne až dokonaná havárie, aby byla letadla uzemněna. Už loni se to povedlo na letišti Gatwick.

Jenže v jiném narativu drony stále více slouží. Slouží policii při bezkontaktním dohledu na demonstrace či naopak samotným demonstrantům k určování počtu lidí, tedy i síly vzdoru. Urychlují dopravu zboží až k zákazníkovi. Umožňují levně a bezproblémově fotit místa nepřístupná pro těžký terén či ochranu (krásné fotky z Českého krasu snímané z dronů najdete na webu Brdy.info). Co s tím?

Můžeme si říci, že dvousečné technologie provázejí celé dějiny lidstva. Dynamit vznikl proto, aby usnadnil práce v dolech, ale usnadnil hlavně masové zabíjení. Když Fritz Haber přišel v roce 1909 se syntézou amoniaku, svět mohl vyrábět průmyslová hnojiva a snížit hrozbu hladu. Ale už o pár let později posloužila táž technologie k vývoji bojových plynů.

Anebo si můžeme říci, že jde o regulaci. Drony spadají pod letecký provoz a ten je regulován nadnárodně. Horší to je se sociálními médii, o jejichž regulaci se teprve mluví. Tam naopak technologie pomáhají vytvářet politiku a rozmazávat hranice mezi sebeobranou a cenzurou.

LN, 24.10.2019