Otázky nad blahořečením čtrnácti františkánských mnichů

Na masopustní úterý roku 1611 zabili rozhněvaní Pražané – mluví se napořád o lůze - čtrnáct františkánských mnichů. Pasovské vojsko Leopolda Habsburského se tehdy snažilo probít z Malé Strany na druhý břeh Vltavy a tito řádoví bratři mu byli v reformační Praze potenciálním, vysoce organizovaným spojencem. Po čtyřech stech letech jejich spolupráci s Leopoldem nedoložíme. Tomu se nelze divit. O tom, co a jak bude archivováno, rozhodovali pobělohorští vítězové.

Aktivní zasahování mnichů do válečných střetů však tehdy nebylo neobvyklým. Každý rok je v našich médiích pochvalně připomínána role představeného jezuitů Martina Středy. Ten v době obležení Brna Švédy (1645) zorganizoval ve městě studentskou legii a udržoval bojovou morálku jeho obránců. O tři roky později pak zastihujeme tohoto mnicha ve stejné roli v Praze. V "Životopisech svatých" o něm mimo jiné čteme, že je "vzorem obětavosti a náboženské horlivosti, kterou je třeba obnovit". Lze se tedy domnívat, že těch čtrnáct bylo ještě více "obětavých" a "nábožensky horlivých" než on, který dosud blahořečen nebyl.

Proč má být těch čtrnáct zabitých mnichů takto vyzdviženo? Proto, že padli na jedné straně mocenského konfliktu? Takových lidí byl nespočet. Vojsko Leopolda Habsburského jich při svém devastujícím tažení na Prahu připravilo o život nesporně víc, než jich zahynulo ve františkánském klášteře. Proto, že se v místě, kde byli mniši pohřbeni, začaly objevovat "mimořádné úkazy"? Tomu snad nevěří ani osvícení katolíci. Obzvlášť, když se začaly objevovat až po tom, co katolická církev upevnila v Praze svou moc. Podivné je i to, že se první kroky k blahořečení začaly dít v 17. století, tedy v době nejhlubší protireformace, ale z nějakého důvodu byly přerušeny. Hořkou pachuť pak chystané akci dodává termín, který byl pro ni zvolen. Není to první neděle po 15. únoru, kdy byla památka pobitých původně slavena, ale sobota 13. října. Lze to jistě zdůvodnit tím, že v říjnu 1611 františkánská kongregace opět obsadila klášter svými mnichy. 13. říjen je ovšem právě dnem vydání tolerančního patentu.

Po přesunu svátku Cyrila a Metoděje z května na předvečer upálení mistra Jana Husa je to další tah, který má překrýt, co v naší zemi z reformace ještě zbylo.

Autor je evangelický farář