GLOSA: Děti a počítání
Tak to bývalo i dřív, častá kombinace matematika-tělocvik byla víc než výmluvná. Jenže teď, podle všeho, schopných učitelů výrazně ubylo. Soudím tak podle toho, že hodnocení příkladů se omezuje zpravidla na kontrolu výsledku - je to jednoduché, nezatěžující. Kontrola postupu a následná zpětná vazba pro žáka tak neexistuje. A žáci sahají mnohem častěji po kalkulačkách, než aby zapojili rozum.
Příklad: úlohu typu 8/3 * 3/8 dnes školáci řeší tak, že na kalkulačce spočítají první a druhý zlomek a výsledky vynásobí. Typicky jim tedy vyjde 2,67 * 0,38 (když umějí zaokrouhlovat), tedy 1,01. Krácením zlomků se zabývají jen tehdy, když se krácení zlomků učí. Proto ke správnému výsledku "čisté" 1 nedojdou...
Podle odborníků je to zřejmě OK, protože jsem se dočetl, že důležitější než přesný výsledek je v praxi hodnotu odhadnout, například v supermarketech, kde se na desetníky nepočítá. Místo toho máme umět odečítat z grafů, vyplnit daňové přiznání a pracovat s informacemi. To je prý úkolem matematiky. I kdyby měl pravdu, nemá ji: pracovat s informacemi znamená je umět najít, a výše zmíněný příklad je ukázkou toho, že se to tak nedělá.
