Pátral jsem v záplavě dusných zpráv o čemkoli osvěžujícím. Výročí světové války, bude se konflikt opakovat? Ekonomika roste, ale je to jen zdánlivé, je to ruměnec na mrtvole namalovaný líčidlem, kdy se všechno zhroutí? Prodloužil se život o pět let oproti osmdesátým létům, ale neskosí nás ebola, ledaže by SARS? A tu na mne vykoukla rybička.

Firma Mikov ji nadále vyrábí, nůž sklapováček ve tvaru rybky, taky jsem ho míval. Na serveru Prodej nářadí ho nabízejí za 59 korun i s DPH. Kolikpak asi stál v době, kdy jsem nutně potřeboval sklapovací nůž? Říká se, že dnešních deset korun je koruna tenkrát. Zmrzlina (ta lepší) stávala dvě kačky kopeček. Tři kopečky za nožík sklapováček? To je slušná cena.

Na serveru dále oznamují, co si ještě koupili zákazníci, kteří si objednali rybičku. Maskovací plachtu, ano, to má logiku. Výlet do přírody, spaní pod širákem. Koupili brusný kámen, naprosto v pořádku. Vázací drát, sekyrku. Nožík rybička pluje v prostředí nasyceném dělností a romantikou.

V Mikulášovicích vyrábějí nože i parádní šavle pro naše generály policie. Ale rybičkou jsem začal a u rybičky skončeme. Vyrobili sérii o deseti kusech z osmnáctikarátového zlata, s damascénskou čepelí a rubínem v oku. Cena přes sto padesát tisíc. Už se prodaly čtyři, až vejde zlatá rybička ve známost, jistě se najdou zájemci o šest zbývajících.

Je to úžasný nápad, jakkoli může nadzvednout mandle člověku, který se dovolává rovnosti. Rudyard Kipling má jednu mauglíovskou povídku o zlatém ankusu. To je bodec používaný k ovládání jízdního slona, něco jako ostruha na koně. Používá se dodnes, je ze železa, zasazen v dřevěné rukojeti, bývá pěkně rezavý a mastně špinavý. V Kiplingově povídce jde o ankus zlatý, pochází ze ztraceného pokladu z rozpadlého paláce zarostlého džunglí. Zlatá rybička stejně jako zlatý ankus mají stejný účel – udělat radost tomu, kdo si může dovolit investici do něčeho, co by normálně mělo stát tři kopečky zmrzliny.

Dovedu si představit povídku, nebo dokonce sérii povídek, celou povídkovou sbírku o zlaté rybičce. Je jich vyrobeno deset. Už čtyři mají majitele, takže už teď jsou to čtyři příběhy.

Kdo si koupil zlatou rybičku, asi k ní nepřikoupil ani maskovací plachtu, ani vázací drát. Brusný kámen možná, i když bych doporučoval k té damascénské oceli přistupovat velmi šetrně. Spíš si k nožíku přikoupil ferrari. Anebo jsem úplně vedle a první zákazník je důchodce, který se zadlužil, riskuje exekuci na svoji chaloupku, ale zahojil si bolest, kterou v sobě tutlá od roku 1952, kdy mu Franta odvedle rozmlátil rybičku kramlí. A jeho stařičká manželka hodí zlatou rybičku do popelnice v domnění, že je to starý krám přetřený barvou na kamna. On ve vzteku popadne jiný výrobek fy Mikov a...

Napište si svoji povídku.

LN, 4.8.2014