Pokud po noci přichází den a pokud voda teče z kopce a pokud hůl do té vody ponořená zdá se býti zalomená, někdo už sedí na zadku a smolí námět na filmový trhák zhruba v tom duchu, jak to vypíši v následujících řádcích. Nemusí si nic moc cucat z palce, všechno bylo popsáno v novinách a stačí to dát dohromady a nasypat do počítače.

Nicméně, jelikož žijeme ve státě, kde lze právní jistotu přirovnat k tenkému ledu, musím předeslat, že moje odkazy na zprávy v novinách jsou irelevantní a jde o moji čistou fikci. Teď mohu představit figury.

Především je to magor, recidivista, únosce. Ten připraví celu v odlehlé garáži. Pak je tu dvojice, hoch a dívka, jemu šestnáct, jí třináct. Chlapcovi rodiče, otec s matkou, no a pak policisté. Situace je taková, že chlapec s dívkou jdou na procházku, magor je přepadne a zatáhne do cely vybudované v garáži. Nijak je fyzicky netýrá, psychicky to musí být masakr, pan Hřebejk by si na tom mohl smlsnout. Venčí je po setmění, jednoho po druhém. Dívce pouští pornofilmy, dívka se brání, nechce se dívat, zavírá oči. Magor dovolí chlapci napsat dopis rodičům. Důvtipný mládenec zašifruje do dopisu indicie o místu věznění. Pak přijde to, co z trháku udělá opravdový trhák.

Rodiče se obrátí na tísňovou linku. Na scénu přichází policajt. Pod prsty se mi vkrádají náznaky dialogu.

„Že zmizeli? Kolik jim je? Jemu šestnáct a jí třináct? Jó, milej zlatej, to tak bejvá, kluk s holkou občas zmizej, to už k tomu věku patří.“

Rodiče jdou na policii. Nesou dopis.

„Dyť tady není žádná adresa, jenom nějaký přeškrtaný slova.“

„To je šifra, chápete?“

„Milej pane, my jsme tady policie, musíme pomáhat a chránit, nepleťte si nás s nějakou detektivkou.“

Rodiče trvají na své. Jsou úporní. Otravujou.

Policie tedy vyšle hlídku. Po návratu sepíše hlášení o provedení vyšetření.

„Vizuální ohledání označených garáží nepřineslo poznatek, že se za vraty garáží nacházejí předmětné osoby.“

Rodiče se nevzdávají. Otravují. Najdou tu garáž. Vědí, že v našem státě lze právní jistotu přirovnat k tenkému ledu, a proto nevezmou pajcr a vrata nevylomí. Donutí policisty, aby to udělali sami, a hle, happy end, šťastný konec, děti v šoku, dívka píše na Facebook, jak by je oba nechali policisté v té díře umřít.

Takhle nějak je ten námět na film v kostce. Rozvržení jasné, teď jde o lidi a jejich vztahy. Trojice magor – kluk – holka. Rodiče a policajti. Jeho rodiče a její rodiče. Pán, který venčí psa a slyší zvuky a nic nikomu neřekne. A tak dál, nebudu radit tomu, kdo teď sedí a ten elaborát píše.

Jen to poradím, ale to on jistě ví, že tam musí být v titulkách napsáno, že jde o smyšlený příběh a eventuální podobnosti se skutečností jsou čistě náhodné.

To aby jediný, kdo v téhle kauze bude mít opletačky se zákonem, nebyl autor námětu.

LN, 19.9.2016